Doporučení Kraje

OTEVŘENOST SAMOSPRÁVY

V kategorii Otevřenosti samosprávy (otázky A až I) jsme hodnotili zejména dostupnost informací o rozhodování veřejnosti. Ať už se jedná o včasné plánování, podklady k jednání volených orgánů (včasné zveřejnění, rozsah podkladů, přístupný archiv), informace o zvolených zastupitelkách a zastupitelích (informace o funkcích a kontaktní údaje) nebo záznamy z jednání (podrobnost a přehlednost zápisů, audiovizuální záznamy).
Jednotlivé otázky mají různou váhu podle důležitostí (od 0,25 bodu až do 10 bodů). Vždy byl udělován buď plný počet bodů za splnění nebo 0 bodů za nesplnění daného kritéria. Body za částečné splnění udíleny nebyly. Celkem bylo možné získat 82,5 bodů za splnění všech kritérií (otázky A až I).

ZASTUPITELSTVO: Zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva kraje

Zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva je základním požadavkem na transparentnost zastupitelstva kraje.

A1

Jsou podklady (nejen program) pro jednání zastupitelstva města/kraje několik dní před jednáním zastupitelstva na webu kraje k dispozici i pro veřejnost?

Zákon umožňuje účast občana na jednání zastupitelstva, nezajišťuje však možnost informované účasti. Mezi podklady zveřejňovanými pro zastupitele a pro veřejnost by měl být v podstatě jen jeden rozdíl, a to míra anonymizace osobních údajů. Městské/Krajské úřady podklady zveřejňují postupně, a to zpravidla v rozmezí 10 až 3 dnů před samotným zasedáním. O každém doplnění podkladů členy zastupitelstva informují. Pro veřejnost je dobré na webu jasně avizovat, že se podklady průběžně doplňují a že nejzazší termín pro jejich doplnění je stanoven jednacím řádem. Doporučujeme stanovit v jednacím řádu jako nejzazší termín zveřejnění minimálně 4 dny před termínem jednání. Pravidla pro zveřejňování podkladů by měla být ukotvena v jednacím řádu zastupitelstva, který by měl být na webu snadno k nalezení. Nadto doporučujeme zveřejňovat materiály kompletní, číslovat body navrženého programu stejně jako podkladové materiály pro lepší orientaci veřejnosti. Také je vhodné zveřejnit, kdo za daný bod gesčně (politicky) odpovídá, a kdo jej připravoval. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 10 bodů za splnění.

A2

Je na webu města zveřejněn plán jednání zastupitelstva na celý rok 2023?

Zveřejňování termínů zastupitelstva je logickou podmínkou pro účast veřejnosti na jednání. Celoroční plán zasedání zastupitelstva umožňuje lepší plánování práce i externím subjektům, jejichž činnost a plánování se vztahuje i k rozhodování zastupitelstva. Případná mimořádná zasedání je třeba do plánu zasedání na webu vždy připsat v okamžiku, kdy jsou svolána.

Hodnocení: 3 body za splnění.

A3

Je z webu kraje zřejmé, kdy byl jaký podkladový materiál pro zastupitelstvo zveřejněn pro veřejnost?

Na webu zveřejňujte jak datum vložení materiálu na web pro veřejnost, tak i jméno osoby, která materiál nahrála. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

A4

Je z webu kraje zřejmé, kdo zpracoval podkladový materiál na zastupitelstvo?

Doporučení: Na webu zveřejňujte jak datum vložení materiálu na web pro veřejnost, tak i jméno osoby, která materiál nahrála. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

ZASTUPITELSTVO: Dostupnost a úplnost zápisů z jednání zastupitelstva města

Dostupnost všech zápisů s kompletními usneseními, resp. dostupnost kompletních podkladů z jednání, a to včetně všech příloh a důvodových zpráv, jmenovitých výsledků hlasování a podstatu diskuse vystihujícího zápisu, příp. záznamu, je podmínkou transparentnosti rozhodovacích procesů samosprávy.

B1

Je archiv zápisů z jednání zastupitelstva (nejméně od roku 2017, tedy od začátku minulého volebního období) zveřejněn na webu?

Archiv zápisů by měl nabízet možnost dohledání v zastupitelstvu v minulosti prezentovaných faktů, názorů a argumentů. Mimo jiné i těch, které určily směr dalšího rozvoje. Lze tak ověřit a lépe pochopit, proč se zastupitelé rozhodli tak, jak se rozhodli. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

B2

Jsou zápisy z jednání zastupitelstva zveřejňovány na webu?

Města/Kraje často prezentují na webu jako zápis něco, co neodpovídá požadavkům zákona. Doporučujeme buď nenazývat takový dokument zápisem, nebo respektovat alespoň minimální požadavky zákona. Na webu by měly být dostupné a přehledně prezentované veškeré podkladové materiály pro jednání. Ty obsahují návrh usnesení, důvodovou zprávu, všechny přílohy, přehled o rozpravě k jednotlivým bodům, přijatá usnesení a jmenovité výsledky hlasování. Zápis doporčujeme tvořit s přiměřeným zaznamenáním debaty, a to i pokud pořizujete audiovizuální záznam. Pozor: pouhý přehled usnesení by neměl být prezentován jako zápis. I s tímto jevem jsme se při hodnocení setkávali.Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

B3

Vysvětlují zveřejňované důvodové zprávy k materiálům pro ZK důvody pro podání návrhu?

Důvodová zpráva by měla obsahovat stanoviska všech relevantních aktérů projednávaného tématu. Ne vždy tedy jen a pouze stanoviska věcně příslušných odborů, rady, výboru nebo komise apod. Důvodové zprávy by neměly opomíjet ani argumenty, které vyznívají proti předkládanému návrhu. Pakliže totiž převáží důvody pro a zastupitelstvo tak rozhodne, bude alespoň jasné, že zastupitelé zvažovali věc se znalostí argumentů pro i proti. Důvodová zpráva by měla odkazovat na případné přílohy co nejjednodušším způsobem. Hledání, kdy „zápis“ odkazuje na „usnesení“, odtud na „podklady“ a pak na „přílohy“, je otravné a zbytečné. Pamatujme na UX! A připomeňme si, že podstatným atributem transparentnosti je i přehlednost a snadná dostupnost. Pozor: to, co se zdá přehledné nám, kteří svůj web dobře známe, může být pro člověka „odjinud“ nepřehledné. Proto si svá webová řešení testujte i mezi lidmi mimo „radniční a zastupitelskou komunitu“.Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 5 bodů za splnění.

B4

Zveřejněné zápisy zahrnují nebo odkazují také na veškeré přílohy, nebo jsou tyto přílohy snadno dostupné v sekci podkladů pro jednání zastupitelstva?

Zápis s programem jednání by měl být základním vodítkem pro orientaci v obsahu dané schůze. Pokud se (častěji ve větších městech) „nevejdou“ veškeré podklady přímo do dokumentu ZÁPIS, měl by zápis, v horším případě složka PODKLADY, přehledně odkazovat i na veškeré přílohy. Častou chybou bývá, že města/kraje prezentují – ať už v zápise (jak to ukládá zákon), nebo samostatně v přehledu usnesení – neúplná usnesení. Tj. bez příloh, které přitom jsou nedílnou součástí přijatého usnesení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 5 bodů za splnění.

B5

Obsahují zveřejněné zápisy i stručný záznam rozpravy (resp. diskuze), ze kterého je zřejmé, kdo vystoupil a čeho se vystoupení týkalo?

Převod zvukového záznamu celého jednání včetně rozpravy do podoby písemného zápisu lze dnes provádět pomocí dostupných aplikací poměrně snadno. Bez toho je každý písemný zápis zpravidla jen přibližný. Samotné zvukové záznamy rozpravy jsou sice přesné a doslovné, na druhou stranu však postrádají možnost kopírování textů nebo vytištění záznamu diskuse. Mohou být užitečným doplněním písemného zápisu, neměly by jej ale nahrazovat. Jak se říká: co je psáno, to je dáno. Případný stručný záznam rozpravy (tedy ne doslovný přepis zvukového záznamu) dnes vhodně doplňují zejména audiovizuální záznamy, které rozpravu mohou spojit i s projekcí obrazových příloh diskutovaného bodu programu. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

B6

Jsou na webu města/kraje zveřejňovány výsledky hlasování v zastupitelstvu (kdo jak hlasoval; přímo v zápise, nebo v samostatné tabulce)?

Přehled o výsledcích hlasování musí být jmenovitý, protože jedině tak mohou občané (voliči) získat jasnější představu o tom, kdo co prosazuje či podporuje. Třebaže je pravdou, že občané sledují výsledky hlasování jen výjimečně, na významu zveřejňování to nic nemění. Občané mají právo vědět, jak jimi volení zastupitelé prosazují to, co ve volbách slíbili. A mají i právo toto právo nevyužít. V obcích s menším počtem zastupitelů je lepší uvádět přehled o výsledcích hlasování přímo pod přijaté usnesení v zápise z jednání zastupitelstva. V případech, kdy jsou téměř všichni přítomní pro, pak postačí uvést jména zastupitelů, kteří byli proti, zdrželi se, nebo nehlasovali, a uvést, že ostatní přítomní byli pro. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 5 bodů za splnění.

B7

Je ze zveřejněného zápisu (nebo samostatného dokumentu o záznamu hlasování) zřejmá příslušnost hlasujících k volební straně?

Příslušnost k volební straně, za kterou byl zastupitel zvolen, je naprosto klíčovou informací. Zejména ve větších městech a v krajích se voliči rozhodují často spíše podle stran, nejen podle jednotlivých známých jmen. Ne pouze samo hlasování, ale také zastupitelova iniciativa a argumentace může ovlivnit postoj voličů k volební straně. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

B8

Je ve zveřejněných usneseních ZK u soukromých osob, které jsou příjemcem veřejných prostředků, uvedeno jejich jméno a příjmení?

Jedná se o složitou problematiku, proto v tomto případě odkazujeme na stanovisko Ministerstva vnitra ČR. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

B9

Je ve zveřejněných usneseních ZK u soukromých osob, které jsou příjemcem veřejných prostředků, uvedena obec jejich trvalého bydliště?

Jedná se o složitou problematiku, proto i v tomto případě odkazujeme na stanovisko Ministerstva vnitra ČR. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,25 bodu za splnění.

B10

Z webu je patrné, kdy byl zápis z jednání zastupitelstva/rady/dalších orgánů na webu zveřejněn?

Dle § 43 zákona o krajích/ § 95 zákona o obcích je povinností pouze do 15 dnů zápis pořídit a uložit na krajském/obecním úřadě k nahlédnutí. Proto je vhodné zápis uveřejnit na webu i s informací, kdy byl zveřejněn. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

B11

Používají se pro podklady k majetkoprávním záležitostem hypertextové odkazy do mapových podkladů pro snadnou identifikaci projednávaných nemovitostí?

Bez odkazu (prolinku) do mapových aplikací v zásadě není pro veřejnost, ani zpravidla pro politiky, reálné, aby věděli, o které nemovitosti zastupitelstvo jedná. A to ani v případě, kdy přílohou bývají výřezy z map, neboť z nich nelze vyčíst takřka nic. Proto doporučujeme jednoduše vložit do podkladových dokumentů odkaz do mapové aplikace (např. mapy.cz) se souřadnicemi projednávaných pozemků. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

ZASTUPITELSTVO: Audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva města

Nesestřihané audiovizuální záznamy z jednání zastupitelstva umožňující snadnou orientaci v programu jednání, přehled o projednávaných návrzích i jménech aktérů jednání, zprostředkovávají občanům průběh diskuse i jmenovité výsledky hlasování. V případě propojení na zveřejňováné podklady pro jednání poskytují atraktivni formou základní přehled o rohodovacích procesech samosprávy, projednávaných návrzích, stanoviscích a argumentech zastupitelů.

C1

Je technická úroveň audiovizuálního záznamu jednání zastupitelstva vyhovující?

Vystupující musí být dobře vidět a musí jim být dobře rozumět. Rovněž projekce obrazových příloh musí být dobře čitelná. Snímání obrazu musí být z více kamer tak, aby vystupující zastupitelé byli zabírání kamerou stejně důstojně a bez upřednostňování jedněch před druhými. Není vhodné, aby někteří zastupitelé byli na záznamu sotva vidět, zatímco jiní se takříkajíc těšili přízni kamer. Jmenovky zastupitelů by měly být čitelné, nejsou-li přímo v titulcích. Snímá-li kamera projekci v sále, měly by být čitelné texty navržených usnesení i výsledky hlasování. Zvuk by měl být snímán tak, aby bylo všem hovořícím účastníkům jednání dobře rozumět. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

C2

Je v audiovizuálním záznamu možná snadná identifikace aktérů jednání?

Řešením kdysi bývaly čitelné jmenovky před členy zastupitelstva a tajemníkem (příp. dalšími zástupci městského úřadu). V současnosti jsou tyto jmenovky potřebné spíše jen pro přímé účastníky jednání. Audiovizuální záznam by měl jména aktérů prezentovat spíše v titulcích videa.Na jmenovce (titulku) má být u zastupitelů jejich jméno, příjmení, příp. titul, politická příslušnost (zkratka volební strany, kterou zastupuje v ZM). U představitelů úřadu jméno, příjmení, titul a funkce (+ název pracoviště – odboru, oddělení apod.). Pozor na srozumitelnost zkratek. A také na správné uvádění titulů. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

C3

Umožňuje audiovizuální záznam snadnou orientaci diváka v programu schůze?

Toto je důležité nejen pro zajištění základní orientace diváka v programu zasedání, ale i za účelem podpoření diváckého zájmu občanů o dění ve městě a jeho zastupitelstvu.Pro přehled o tom, v jakém místě záznamu je projednáván bod, o který se divák zajímá, se užívá:a) umístění časových značek (tagování) a prokliknutí do příslušné části záznamu přímo z uvedeného programu zasedání, b) umístění titulků s názvem projednávaného bodu (titulek by měl být vidět po celou dobu projednávání daného bodu). Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

C4

Je v audiovizuálním záznamu uváděn jmenovitý přehled o výsledku hlasování?

Jmenovitý přehled o výsledcích hlasování, a to včetně uvedení příslušnosti zastupitelů ke konkrétní volební straně, poskytuje občanovi základní představu o postojích jeho zastupitelů a volebních stran k řešeným otázkám. A to, aniž by musel přestat sledovat záznam a dohledávat si na webu tabulku s výsledky hlasování. Technicky jsou tyto přehledy v řadě měst již dobře zvládnuty. V krajním případě lze řešit i poměrně primitivními prostředky: záběrem kamery na projekční plátno v sále, kde bývá tabulka jmenovitých výsledků hlasování zobrazována. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

C5

Jsou v audiovizuálním záznamu vidět čitelné návrhy usnesení, o nichž se hlasuje?

Texty navržených usnesení mají být v průběhu zasedání divákům zprostředkovány, protože jinak divákovi není jasné, co přesně se rozhodlo. Z pouhého názvu bodu programu nejsou podstatné náležitosti usnesení zřejmé. Pro projekci v sále je vhodné používat již anonymizovanou verzi podkladů i usnesení, která je určena pro veřejnost (zastupitelé mají ve svých podkladech osobní údaje neanonymizované). V rámci přímého přenosu anonymizace nutná není, ale protože žádný přímý přenos nemůže nahradit archivované záznamy, je dobré včas pamatovat i na anonymizaci. Přímé přenosy jsou vítaným doplňkem, ale archivované audiovizuální záznamy jsou základ – jsou pak kdykoli dostupné na webu a doplňují informace obsažené v zápisech ze zasedání. Ty totiž zpravidla neobsahují doslovnou argumentaci účastníků jednání. I když toto řešení zápisu je dnes technicky možné, v praxi zatím není běžné. Proto právě audiovizuální záznamy poskytují hlavní zdroj informací o argumentaci zastupitelů při projednávání navržených usnesení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,25 bodu za splnění.

C6

Je v audiovizuálním záznamu vidět i projekce příloh materiálů pro jednání zastupitelstva?

Přílohy, které jsou podkladem pro jednání zastupitelstva a které často pomáhají zorientovat se v dané problematice, by měly být divákovi zprostředkovány obrazem. Např. projekce zákresu příslušné parcely v mapě, vizualizace navrhované stavby, jednodušší tabulka, graf atp. To vše mají zastupitelé v podkladech a i když má občan transparentního města možnost otevřít si podklady k jednání zastupitelstva na webu města/kraje, z hlediska uživatelského komfortu a snazší orientace v projednávané problematice je dobré přílohy prezentovat i prostřednictvím audiovizuálního záznamu. Výjimkou jsou samozřejmě obsáhlejší dokumenty. V takovém případě je vhodné diváka odkázat na příslušné místo na webu, kde jsou podkladové materiály k dispozici. Ukázku dobré praxe nenaleznete, požadavek nesplňuje žádný z krajů.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

C7

Jsou audiovizuální záznamy úplné (nekrácené)?

Nejedná se o sestřih. Záznam začíná zahajovací řečí předsedajícího, přerušen je vyhlášením přestávky a končí, až předsedající zasedání ukončí. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 5 bodů za splnění.

ZASTUPITELSTVO: Informace o členech zastupitelstva města

Přehledné informace o členech zastupitelstva by měly obsahovat osobní údaje v rozsahu umožňujícím snadnou identifikaci a kontakt, měly by prezentovat příslušnost zastupitele k volební straně a stejně tak i jeho funkční a odborné začlenění v samosprávě a organizacích města, příp. s majetkovou účastí města.

D1

Je na webu města seznam zastupitelů pro aktuální volební období?

Primárním účelem informací o členech zastupitelstva zveřejňovaných na webu města/kraje je poskytnout obyvatelům (občanům, voličům) kromě jmenného seznamu také základní kontakty na jejich volené zástupce. Užitečným doplňkem aktuálního seznamu může být i archiv seznamu zastupitelů, příp. odkaz na příslušnou stránku Českého statistického úřadu, kde lze dohledat, kdo byl v minulosti zvolen členem zastupitelstva v různých volebních obdobích a kdo se tak podílel na rozhodování o budoucnosti města/kraje. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

D2

Lze ze seznamu zastupitelů dohledat volební strany, na jejichž kandidátkách byli zastupitelé zvoleni?

Důležité je uvádění příslušnosti jednotlivých zastupitelů k volebním stranám, za které byli zvoleni. Zejména ve větších městech a v krajích voliči volí spíše volební strany než jednotlivé zastupitele. Proto je spojení zastupitele s konkrétní volební stranou důležité prezentovat i na webu města/kraje. V případě, že zastupitel v průběhu volebního období „přeběhne k jinému táboru“, je hlavně na něm, aby svými vlastními prostředky tuto změnu komunikoval s občany. Web města/kraje by ale měl primárně poskytovat informaci o tom, za který subjekt byl do zastupitelstva skutečně zvolen, ne ke komu se aktuálně hlásí. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

D3

Lze ze seznamu zastupitelů dohledat vždy i kontakt na zastupitele?

Občan by přirozeně mohl mít potřebu oslovit zastupitele, kterého volil. Resp. komunikovat se zastupitelem, který byl zvolen za volební stranu, které dal ve volbách svoji důvěru. Některá města/kraje zveřejňují e-maily i telefonní čísla, některá jen e-mailové adresy. Stále však existují i města/kraje, která nezveřejňují vůbec žádné kontakty na zastupitele. Zveřejnění e-mailové adresy by mělo být samozřejmostí. Město/Kraj může zřídit pro tuto komunikaci e-mailové schránky členů zastupitelstva, pakliže sami nemají zájem zveřejňovat své vlastní e-mailové adresy, příp. e-maily do zaměstnání. Zveřejnění telefonních čísel, především čísel na mobil, je podmíněno souhlasem zastupitele. Přesto bývá v řadě měst již dlouhá léta naprostou samozřejmostí. Obavy z „nadměrného obtěžování“ nebo urážek a jiných excesů lze sice chápat, ale zpravidla se v praxi ukáží jako liché. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

D4

Je na webu v seznamu zastupitelů nebo radních u členů profesionálního vedení města (starosta, místostarostové, resp. primátor a jeho náměstci) uveden i popis jejich gescí?

Upřesnění politické odpovědnosti za konkrétní oblasti samosprávy města/kraje, resp. popis kompetencí, které byly příslušnému funkcionáři svěřeny orgány města/kraje, je vhodné uvádět přímo v hlavním seznamu zastupitelů nebo seznamu členů rady města/kraje. Popis může být poměrně stručný. Vhodné je oblasti odpovědnosti pojmenovat tak, aby byla občanovi zřejmá spojitost politikovy odpovědnosti s konkrétními odbory úřadu. To zpravidla ilustruje i povinně zveřejňovaná informace – organizační schéma úřadu. Proto je vhodné na tento dokument odkazovat i z místa popisu konkrétní politické odpovědnosti (gesce) funkcionářů města/kraje. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

D5

Je na webu v seznamu zastupitelů uvedeno i členství a funkce v komisích a výborech?

Uvedení členství zastupitele v komisi rady nebo výboru zastupitelstva, tj. v poradních a iniciačních orgánech města/kraje, poskytuje občanovi představu o odborném zaměření zastupitele. Případné připomínky k tématu, které občana zajímá, může tak adresovat správným směrem. Obracet se na zastupitele volební strany, kterou jsem volil, dává ještě větší smysl, vím-li, že dotyčný je považován za odborníka v oblasti, které se má připomínka týká. Uvádějme tedy u zastupitelů i to, ve kterých komisích nebo výborech působí, protože pak lze očekávat, že by měli být s danou problematikou více obeznámeni. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

D6

Je na webu v seznamu zastupitelů uvedeno i členství v radě města?

Přehled o složení zastupitelstva není dokonalý, pokud z něj není na první pohled zřejmé, kdo je v čele města/kraje, kdo je radním a kdo tak převzal odpovědnost za řízení samosprávy města/kraje. Dobré je rovněž uvádět, kdo je uvolněným funkcionářem pro výkon funkce v radě, příp. v zastupitelstvu. Většina měst/krajů uvádí i samostatné přehledy členů rady města, což je rozhodně dobře. Přesto nezapomínejme, že obrázek o složení zastupitelstva je neúplný, musíme-li ze seznamu zastupitelů „překlikávat“ do seznamu radních, abychom zjistili, kdo je v zastupitelstvu koalice a kdo opozice. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

D7

Je na webu v seznamu zastupitelů uvedeno členství a funkce v orgánech obchodních společností s majetkovým podílem města?

Funkce člena zastupitelstva nebo člena rady v řídících nebo dozorčích orgánech obchodních společností s majetkovým podílem města/kraje je důležitým údajem, který vypovídá o odpovědnosti a odborném zaměření konkrétního zastupitele ještě více, než např. členství v komisi nebo výboru. Zpravidla je s touto funkcí spojena i mnohem větší odpovědnost. Proto je důležité, aby se tyto pozice před občany nezatajovaly. Ukázku dobré praxe nenaleznete. Žádný z krajů požadavek nesplňuje.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

D8

Jsou na webu v seznamu zastupitelů nebo na profilu zastupitele jejich fotoportréty?

Fotografie člena zastupitelstva může občanovi napovědět, že zastupitele zná. Že patří k jeho generaci, bydlí na jeho sídlišti, že se zkrátka právě na něj může obrátit, neboť očekává větší míru pochopení pro problémy jeho generace, jeho sídliště apod. V případě, že sám zastupitel zveřejnění své fotografie odmítne, je třeba to respektovat, ale zároveň je vhodné tuto skutečnost uvést pod ikonu siluety místo jeho fotografie. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

D9

Je na webu v seznamu zastupitelů uvedena alespoň jedna z dalších informací: osobní údaje, které o sobě uvádí na hlasovacím lístku pro volby do ZM, stručný životopis, link na volební program volební strany, prohlášení příjemce veřejných prostředků, případně pracovní kalendář starosty?

Je zajímavé, že informace, které o sobě uvádí kandidáti na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstva, jako kdyby ztratily svůj význam okamžitě po jejich zvolení. Přitom údaje jako věk, povolání nebo adresa mohou občanovi přiblížit zastupitele nejen při volbě samotné, ale stejně tak i po jeho zvolení. Možnost, že by zvolený zastupitel byl například formou internetového odkazu v seznamu zastupitelů po celé volební období „propojen“ s volebním programem své volební strany se sice může zdát politicky poněkud naivní, ale technicky je poměrně jednoduchá a vřele ji doporučujeme. Rozhodně by to pomohlo „ztransparentňovat“, jak se zastupitelům daří jejich volební program naplňovat. Některá města, resp. městské části, prezentují i prohlášení příjemce veřejných prostředků. Další zveřejňovanou informací někdy bývá i odkaz na pracovní kalendář členů vedení kraje/města. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,25 bodu za splnění.

D10

Je na webu dostupný životopis hejtmana a členů rady?

Životopis nejdůležitějších osobností vedení města/kraje by měl být zcela základním standardem, který přiblíží jejich profesionální život veřejnosti. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

D11

Uvádí se v seznamu zastupitelů, zda je zastupitel uvolněný?

Doporučujeme u každého člena zastupitelstva uvést informaci, zda byl pro svou funkci uvolněn či nikoli. Vzhledem k § 46 odst. 1 a přílohy k zákonu o krajích ( § 71 zákona o obcích) je zřejmé, že veškeré funkce v zastupitelstvu lze vykonávat jako uvolněný i jako neuvolněný člen zastupitelstva. Z pouhé informace, že je člen zastupitelstva např. náměstek hejtmana, nelze usoudit, zda je i pro funkci uvolněn. Ukázku dobré praxe nenaleznete. Žádný z krajů tento požadavek nesplňuje.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

RADA: Zveřejňování podkladů pro jednání rady

Jednání rady je ze zákona neveřejné. Neveřejné ale neznamená tajné. Při plném respektu k GDPR a pochopení pro leckdy problematický výklad těchto pravidel, není důvod pro nezveřejňování anonymizovaných podkladů pro jednání rady.

E1

Jsou (anonymizované) podklady pro jednání rady města předem zveřejňovány na webu města?

I když jsou jednání rady dle zákona neveřejná, neznamená to, že jsou proto tajná. Podklady pro jednání rady nebývají většinou z pochopitelných důvodů na webu dostupné s takovým předstihem jako podklady pro zastupitelstvo, ale jejich zveřejňování je v transparentních krajích a městech již samozřejmostí. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

E2

Je na webu města zveřejněn plán jednání rady města na celý rok 2023?

Celoroční plán jednání rady města/kraje umožňuje externím subjektům (např. různí žadatelé o stanovisko rady), jejichž činnost a plánování je závislá i na rozhodování rady, lépe plánovat. Alternativou může být informace o tom, že rada města/kraje jedná například vždy ve středu, každých 14 dní (s výjimkou svátků). Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

RADA: Dostupnost a úplnost zápisů z jednání rady

Dostupnost všech zápisů s kompletními usneseními, resp. dostupnost kompletních podkladů z jednání, a to včetně všech příloh a důvodových zpráv i jmenovitých výsledků hlasování má svůj význam. Na rozdíl od zastupitelstva však způsob zápisu diskuse radních by měl respektovat jinou (neveřejnou) povahu jednání rady. Postupně se v diskusi rodící stanoviska není třeba zaznamenávat, ale výsledek a zásadní argumenty ano. Rovněž ta stanoviska, která si příslušní radní žádají zapsat do zápisu.

F1

Je archiv zápisů z jednání rady města zveřejněn na webu města (nejméně od začátku minulého volebního období)?

Znovu si připomeňme, že jednání rady sice nejsou veřejná, a proto na nich není ze zákona možná účast nepozvané veřejnosti. To ale v žádném případě neznamená, že jsou tato jednání tajná a že jejich obsah má být veřejnosti utajen. Z jednání rady není vhodné poskytovat zvukové záznamy diskuse. Už i proto, aby se radní nebáli otevřené diskuse, ve které tříbí svůj názor na projednávanou věc. Přesto i v případě rady platí, že občané (voliči) mají právo vědět, o čem jejich radní jednají a jaké důvody a argumenty je vedou ke konkrétnímu rozhodnutí. Setkáváme se občas s chybou, kdy v zápisech z jednání rady figurují usnesení, která odkazují na přílohy, které ovšem na webu chybí. Přitom přílohy usnesení jsou nedílnou součástí usnesení a usnesení bez nich jsou takříkajíc „o ničem“. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

F2

Jsou zápisy z jednání rady města zveřejňovány na webu města?

Archiv zápisů by měl nabízet možnost dohledat fakta a argumenty, které byly v radě prezentovány. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

F3

Vysvětlují zveřejňované důvodové zprávy k materiálům pro radu města důvody pro podání návrhu?

Zde platí totéž, co v případě důvodových zpráv pro jednání zastupitelstva. Důvodová zpráva by měla obsahovat stanoviska všech relevantních aktérů projednávaného tématu. Ne vždy tedy jen věcně příslušných odborů, rady, výboru nebo komise apod. Důvodové zprávy by neměly opomíjet ani argumenty, které vyznívají proti předkládanému návrhu. Pakliže totiž i tak převáží důvody pro a zastupitelstvo rozhodne, bude aspoň jasné, že zastupitelé zvažovali věc se znalostí argumentů pro i proti. Důvodová zpráva by měla odkazovat na případné přílohy co nejjednodušším způsobem. Hledání, kdy „zápis“ odkazuje na „usnesení“, odtud na „podklady“ a pak na „přílohy“, je otravné a zbytečné. Pamatujme na UX! A připomeňme si, že podstatným rysem transparentnosti je i přehlednost a snadná dostupnost. Pozor: to, co se zdá přehledné nám, kteří svůj web dobře známe, může být pro člověka „odjinud“ nepřehledné. Proto si svá webová řešení testujte i mezi lidmi mimo „radniční a zastupitelskou komunitu“. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

F4

Zahrnují zveřejňované zápisy také veškeré přílohy, které byly předloženy pro jednání rady města (případně jsou tyto přílohy alespoň ve zveřejněných podkladech pro jednání)?

Zápis s programem jednání by měl být základním vodítkem pro orientaci v obsahu dané schůze. Pokud se (častěji ve větších městech) „nevejdou“ veškeré podklady přímo do dokumentu ZÁPIS, měl by zápis odkazovat i na veškeré přílohy ve složce PODKLADY. Častou chybou bývá, že města/kraje prezentují ať už v zápise, anebo samostatně v přehledu usnesení neúplná usnesení. Tj. bez příloh, které přitom mají být nedílnou součástí přijatého usnesení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

F5

Obsahují zveřejňované zápisy také záznamy rozpravy, resp. diskuse (alespoň zásadní připomínky a projednávané návrhy)?

Zápis diskuse neveřejného jednání rady může být stručnější než zápis z veřejného jednání zastupitelstva. Měl by totiž zohlednit jiný charakter jednání rady. Otevřená názorová výměna na uzavřeném jednání může přispět k vyjasnění problému a není v tomto případě nutné zaznamenávat každé slovo názorové výměny mezi radními, právě s ohledem na neveřejný charakter jednání. Důležité je ale zaznamenat každý pozměňovací návrh i každý zásadní argument či protiargument, který v diskusi zazněl. Zejména proto, aby se tak doplnilo odůvodnění návrhu popsané ve zveřejněné důvodové zprávě. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

F6

Jsou zveřejňovány výsledky hlasování v radě města (kdo jak hlasoval, přímo v zápise, nebo v samostatné tabulce)?

I když rada z pochopitelných důvodů hlasuje většinou jednotněji než zastupitelstvo, i zde mohou mít v důležitých otázkách jednotliví radní na konkrétní problémy odlišné názory. Občan (volič) by měl mít možnost dozvědět se, jak radní jeho města/kraje hlasují. Ostatně i radní, který se v důležitém bodě s většinou radních neshodl, by měl mít právo (i důkaz!), aby voliči věděli, že on v dané věci hlasoval jinak. Skrývání se za kolektivní rozhodnutí je úhybným manévrem, který transparentnosti samosprávy rozhodně neprospívá. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

F7

Je ve zveřejňovaných usneseních rady města u soukromých osob, které jsou příjemcem veřejných prostředků, uvedeno jejich jméno a příjmení?

Jedná se o poměrně složitou problematiku, proto v tomto případě odkazujeme na stanovisko MV ČR.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

F8

Je ve zveřejňovaných usneseních rady města u soukromých osob, které jsou příjemcem veřejných prostředků, uvedena obec jejich trvalého bydliště?

Jedná se o poměrně složitou problematiku, proto v tomto případě odkazujeme na stanovisko MV ČR. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,25 bodu za splnění.

F9

Je z webu patrné, kdy byl zápis z jednání rady na webu zveřejněn?

Možnost zobrazit informaci, kdy byl zápis z jednání rady zveřejněn, znamená možnost veřejné kontroly, že se zápis např. v čase neměnil. Je to další krok k vyšší transparentnosti, který zvedá důvěru veřejnosti. Ukázku dobré praxe nenaleznete. Žádný z krajů tento požadavek nesplňuje.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

KOMISE/VÝBORY: Zveřejňování podkladů pro jednání KOMISÍ A VÝBORŮ

Zveřejňování podkladů pro jednání komisí a výborů umožňuje větší participaci veřejnosti již ve stádiu přípravy důležitých rozhodnutí a záměrů, pro které tyto komise a výbory projednávají doporučující stanoviska. Jednacím řádem korigovaná účast veřejnosti je v takovém případě vítána.

G1

Jsou podklady před jednáním komise/výboru zveřejňovány na webu?

Jednání poradních a iniciačních orgánů, jakými jsou komise a výbory, jsou často první příležitostí občanské participace. Prvním stupínkem participace je informovanost. Proto by měly být informace projednávané v poradních orgánech dostupné i veřejnosti. Participace, tedy zapojování občanů do rozhodovacích procesů samosprávy, nejsou jen oblíbené participativní rozpočty. Mnohem důležitější témata i mnohem zásadnější investice se diskutují v komisích a výborech právě ve stádiu příprav, kdy je lze ještě účinně ovlivnit. Zejména v některých výborech a komisích se často jejich členové seznamují se záměry města/kraje nebo záměry investorů ve městě/kraji. Pokud jsou jednání komisí a výborů otevřená veřejnosti, anebo pokud jsou alespoň přístupná těm, kteří o účast požádají, jsou skvělou příležitostí pro zapojení dalších odborníků nebo osob s cennou místní znalostí (říkejme jim třeba „relevantní partneři“). Komise (resp. výbor) o věci sám nerozhoduje, ale poskytuje své stanovisko radě (resp. zastupitelstvu). Proto by i pro tyto poradní orgány mělo být důležité, aby získávaly názory, podněty i výhrady od dalších relevantních partnerů. To by ale pochopitelně nebylo možné bez zveřejňování podkladů. Bez možnosti seznámit se s podklady není efektivní participace možná. Některá města/kraje podklady pro jednání komisí a výborů zpřístupňují výhradně členům zastupitelstva. Zřejmě proto, že se obávají „předčasného rozvíření diskuse” v prvotním stádiu projednávání, kdy návrhy řešení teprve „dozrávají”. Jenže právě proto by se podklady zveřejňovat měly. Právě proto, že věc ještě není definitivní. Protože o ní ještě lze diskutovat. Samozřejmě platí, že je na webu i sociálních sítích potřeba vysvětlovat, že organizovaná participace je zájmem města/kraje, a proto diskutujeme záměry, rodící se projekty a studie, ne finální a takřka neměnná rozhodnutí, do nichž již nelze zapracovat jakoukoli změnu, jakékoli vylepšení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

G2

Má veřejnost možnost přihlásit se k odběru pozvánek na zasedání alespoň některých komisí a výborů a tato informace je uvedena na webu přímo v příslušné sekci komise/výboru?

Možnost notifikace je příležitostí přitáhnout zájem odborníků v konkrétních oblastech, kterými se poradní a iniciační orgány zabývají. Ne každý odborník ve městě/kraji je znám těm, kteří o složení komisí a výborů ve městě/kraji rozhodují. Přesto může jít o vzdělaného člověka, který by rád přispěl svým odborným názorem do diskuse poradních orgánů. Samospráva by se takové příležitosti neměla zříkat, ale právě naopak: měla by jí jít vstříc. Například i možností odběru pozvánek a zpřístupněním jednání komisí a výborů veřejnosti. Města/Kraje, které jednání komisí a výborů zpřístupnila (někde například již před 12 lety), rozhodně nelitují. Ukázku dobré praxe nenaleznete. Žádný kraj tento požadavek nesplňuje.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

G3

Je na webu města zveřejněn plán schůzí komisí a výborů na delší časové období?

Přehled o plánu jednání komisí a výborů je důležitý pro všechny, kteří mají zájem v těchto orgánech něco projednat nebo zde prezentovat své podněty. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

KOMISE/VÝBORY: Dostupnost a úplnost zápisů z jednání KOMISÍ A VÝBORŮ

Informace o doporučeních odborných poradních orgánů lze získat ze zápisů zpravidla dříve, než budou projednána orgány samosprávy. To umožňuje veřejnosti (odborné i laické) doplnit tato stanoviska o další argumenty včas, tedy ještě před rozhodnutím příslušného orgánu samosprávy.

H1

Je archiv zápisů z jednání komisí/výborů zveřejněn na webu (nejméně od začátku minulého volebního období)?

Archiv zápisů komisí a výborů de facto ilustruje úroveň projednání důležitých témat v poradních orgánech rady a zastupitelstva. Projednání v těchto orgánech je součástí participačního procesu, kterým se města/kraje snaží zapojovat veřejnost (odbornou i laickou) do procesu rozhodování. Přesněji řečeno: do procesu přípravy řešení, o kterém má příslušný orgán města/kraje odpovědně rozhodnout. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

H2

Jsou anonymizované zápisy z jednání komisí/výborů na webu v příslušné složce komise/výboru?

Zápisy by vždy měly být na webu tam, kde jsou nejsnáze dohledatelné, tj. v příslušné sekci označené názvem komise nebo výboru. Kromě toho by měly být logicky i součástí zveřejněných podkladů pro jednání rady nebo zastupitelstva, protože bývají předmětem projednání v těchto orgánech. Zde je však poměrně nesnadné je dohledávat. Snadná dostupnost je podstatný atribut transparentnosti samosprávy města/kraje. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

H3

Obsahuje zveřejněný zápis i stručný záznam rozpravy (resp. odůvodnění přijatého usnesení)?

Stručný záznam rozpravy umožňuje získat přehled o vyjádření jednotlivých členů a účastníků jednání. Je třeba si přiznat, že obsazení komisí a výborů často odráží spíše schopnost či neschopnost volebních stran zajistit ve svém okolí odborníky jako své zástupce v komisi/výboru. Ne vždy je každý člen relevantním odborníkem. Proto může být pro čtenáře zápisu důležitější stanovisko konkrétního odborníka než usnesení komise/výboru jako celku. Pro příklad uveďme, že stanovisko uznávaného projektanta mostů k projektu opravy mostu může mít pro čtenáře zápisu větší relevanci než názor člena, který je odborníkem na jízdní řády. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

KOMISE/VÝBORY: Informace o členech (člen nebo předseda) a tajemníkovi komise/výboru

Základní přehled o složení komisí a výborů (včetně kontaktu na tyto orgány) umožňuje vytvořit si představu o odbornosti a kompetenci příslušného poradního orgánu.

I1

Seznam členů je na webu města a uvádí vždy minimálně jména, příjmení a funkce v komisi/výboru (např. člen/předseda)?

Seznamy členů zpravidla neprezentují kontakty na jednotlivé členy, ani jakékoli informace o tom, jakou odborností, profesí či zkušeností jsou jednotliví členové kvalifikovaní pro to, aby radili radě nebo zastupitelstvu. Uvádět alespoň jejich jména je jen nezbytné minimum. Vítaným doplněním by byla stručná informace o tom, která volební strana (příp. strany) člena nominovala a v jakém oboru je dotyčný odborníkem. Podle toho lze pak rozlišovat mj. i to, čí názor prezentovaný v zápise z jednání může být v konkrétních otázkách důležitější. Např. proto, že se v konkrétním případě jedná o uznávaného odborníka. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 2 body za splnění.

I2

Je kontakt na komisi/výbor jako celek, příp. na jejího tajemníka či předsedu, na webu města v příslušné složce komise/výboru?

Pokud nemají komise a výbory fungovat jako „tajné spolky“, musí umožňovat komunikaci. Bez kontaktního e-mailu a v lepším případě i telefonu (na předsedu nebo tajemníka) to tedy nejde. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

I3

Je před jednáním komise zveřejňován na webu program?

Hodnocení: 3 body za splnění.

I4

Má veřejnost možnost přihlásit se k odběru pozvánek na zasedání alespoň některých komisí a tato informace je uvedena na webu přímo v příslušné sekci komise?

Hodnocení: 1 bod za splnění.

I5

Je na webu kraje zveřejněn plán schůzí komisí na delší časové období?

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

I6

Je archiv zápisů z jednání komisí zveřejněn na webu (nejméně od začátku minulého volebního období)? tj. od roku 2017

Hodnocení: 2 body za splnění.

I7

Jsou anonymizované zápisy z jednání komisí na webu v příslušné složce komise?

Hodnocení: 2 body za splnění.

I8

Obsahuje zveřejněný zápis z jednání komisí i stručný záznam rozpravy (resp. odůvodnění přijatého usnesení)?

Hodnocení: 0,5 bodu za splnění.

I9

Seznam členů je na webu kraje a uvádí vždy minimálně jména, příjmení a funkce v komisi (např. člen/předseda)?

Hodnocení: 2 body za splnění.

I10

Je kontakt na komisi jako celek, příp. na jejího tajemníka či předsedu, na webu kraje v příslušné složce komise?

Hodnocení: 1 bod za splnění.

RADNIČNÍ PERIODIKA

J1

Má kraj zřízenou redakční radu v souvislosti s vydáváním periodika?

Pro účely dohledu by měla být zastupitelstvem ustavena redakční rada, která dohlíží na plnění cílů a účelu periodika. Redakční rada by měla být za svou činnost odpovědná zastupitelstvu, nikoli výkonným složkám samosprávy (radě, starostovi/hejtmanovi, místnímu úřadu). Analýza dat ukázala, že přítomnost opozice v redakční radě zvyšuje názorovou pestrost obsahu periodika.

Hodnocení: Městům/krajům, které mají zřízenou redakční radu, jsme udělovali 1 bod. Města/kraje, které redakční radu nemají, dostaly 0 bodů.

J2

Kolika procenty je v redakční radě zastoupena opozice?

Opozice by měla mít v redakční radě garantovanou účast, aby mohla konstruktivně uplatňovat své názory na politiku vedení města/kraje. Její přítomnost v redakční radě totiž přirozenou cestou přináší začlenění alternativních názorů a pohledů do přípravy vydání periodik a posiluje garanci vyváženosti obsahu. Členy redakční rady mají být zástupci opozice, a to v míře odpovídající přinejmenším jejímu zastoupení v zastupitelstvu, anebo i s paritním zastoupením‚ například každý politický subjekt po jednom zástupci. Členové rady obce/kraje by neměli být členy redakční rady, neboť zájem na objektivitě a vyváženosti periodika se střetává s jejich zpravidla výkonnou rolí v radě a dostávají se tak do střetu zájmů. Statut redakčního výboru / redakční rady by ideálně měl výslovně stanovit, že v nich budou zastoupeny všechny zastupitelské kluby, případně jinak definované skupiny zastupitelů.

Hodnocení: Městům/krajům, které ve své redakční radě opozici nemají zastoupenou vůbec nebo pouze v míře do 10 %, jsme udělili 0 bodů.
Body dostaly pouze ty města/kraje, které měly v redakční radě opozici zastoupenou alespoň 10 %, a to dle následující škály:

0–10 %: 0 bodů
10–20 %: 1 bod
20–30 %: 2 body
30–40 %: 3 body
více než 40 %: 4 body

J3

Má kraj vnitřní psaná pravidla pro tvorbu obsahu periodika?

Příprava obsahu periodika by měla být formálně upravena. Vydávání by se mělo řídit psanými, jasně stanovenými pravidly, schválenými ideálně zastupitelstvem, případně redakční radou, přičemž tato pravidla by zároveň měla být veřejně známá všem zúčastněným aktérům, počínaje úředníky místního úřadu a konče všemi občany. Pravidla by měla upravovat zejména pravomoci a odpovědnosti za tvorbu obsahu periodika a vztahy mezi hlavními aktéry tvořícími obsah periodika (občané, zastupitelé, redakce, redakční rada, úřad) a také formulovat postupy pro řešení sporných otázek a konfliktů. Pravidla lze rozčlenit na Statut periodika upravující postavení a základní směřování i cíle periodika, Pravidla pro tvorbu obsahu a Pravidla pro inzerci.

Hodnocení: Městům/krajům, které mají vnitřní psaná pravidla pro tvorbu periodika, jsme udělovali 1 bod. Města/kraje, které tato pravidla nemají, dostaly 0 bodů.

J4

Jaká je míra plurality politického obsahu Krajského periodika? (Index IRON)

Podle tiskového zákona je úkolem periodika objektivně informovat o místním dění. To znamená, že nestačí informovat o postojích vedení obce/kraje. Vytváření příznivého obrazu vlastní osoby a práce může z významné části představovat osobní prospěch získaný za veřejné prostředky.

Hodnocení: Body dostaly pouze města/kraje, které ve svých krajských periodikách a televizních reportážích věnují alespoň 2 % z celkové politické plochy (tedy plochy obsahující informace o politice radnice) kritickým či alternativním názorům, a to podle následující škály:

0–2 %: 0 bodů
2–5 %: 1 bod
5–8 %: 2 body
8–10 %: 3 body
10–15 %: 4 body
15–20 %: 5 bodů
více než 20 %: 6 bodů

J5

Jaká je míra plurality politického obsahu v krajském televizním zpravodajství? (Index IRON TV)

0–2 %: 0 bodů
2–5 %: 1 bod
5–8 %: 2 body
8–10 %: 3 body
10–15 %: 4 body
15–20 %: 5 bodů
více než 20 %: 6 bodů

J6

Je redakční rada ustavena jako výbor zastupitelstva?

Samotná pravomoc vydávat periodikum představuje pro radu města a kraje střet zájmů. Rada získává výhodu v tom, že se o její činnosti budou veřejnosti poskytovat takové informace, které považuje za vyhovující. Pro omezení tohoto střetu zájmů doporučujeme, aby si zastupitelstvo podle § 84 odst. 4 zákona o obcích, respektive § 37 Zákona o krajích vyhradilo pravomoci v oblasti vydávání tištěného periodika, zřídilo redakční výbor, stanovilo mu pravomoc vykonávat funkce vydavatele periodika a přijalo formální pravidla.

Hodnocení: Městům/krajům, které ustavily redakční radu jako výbor zastupitelstva, jsme udělili 1 bod. Ty, které tak neučinily, neobdržely žádný bod.

J7

Jaká je míra propagace politického vedení kraje v krajském periodiku?

Radniční periodikum a televizní reportáže hrazené z veřejného rozpočtu mají sloužit k objektivnímu, nezávislému a vyváženému informování občanů o dění v místě, kde žijí. Zmínky, zobrazení a aktivní prostor pro vedení obce a kraje jsou běžnou a přirozenou složkou místního zpravodajství. Zároveň to však může být nástroj pro neúměrnou politickou agitaci těchto představitelů na úkor poskytování objektivních a vyvážených informací o místním politickém dění. Nadměrná prezentace starosty/hejtmana a radních ukazuje na zneužití periodika/reportáže pro politickou sebeprezentaci a předvolební kampaň.

Hodnocení : Městům/krajům, které zveřejňují v průměru méně než 0,3 fotek na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme udělili 1 bod. Těm, které zveřejňují v průměru více než 0,3 fotek na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme neudělili žádný bod. Městům/krajům, které zveřejňují v průměru méně než 1 zmínku o vedení na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme udělili 1 bod. Těm, které zveřejňují v průměru více než 1 zmínku o vedení na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme neudělili žádný bod.

J8

Jaká je míra propagace politického vedení kraje v televizním zpravodajství?

Hodnocení: Městům/krajům, které zveřejňují v průměru méně než 0,3 fotek na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme udělili 1 bod. Těm, které zveřejňují v průměru více než 0,3 fotek na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme neudělili žádný bod. Městům/krajům, které zveřejňují v průměru méně než 1 zmínku o vedení na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme udělili 1 bod. Těm, které zveřejňují v průměru více než 1 zmínku o vedení na standardizovanou stránku A4 periodika, jsme neudělili žádný bod.

J9

Obsahuje zpravodaj vyjádření vedení radnice, která poškozují oponenty?

Hodnocení: 1 bod za splnění:

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

K1

Počet nabídek. Soutěží o zakázky dostatek firem?

Konkurence je klíčovým nástrojem veřejných zakázek, který zamezuje korupci a kartelovým dohodám, snižuje cenu zakázky a pomáhá zadavateli získat maximální hodnotu za peníze. Pokud dodavatel nečelí konkurenci, nic jej nenutí k nabízení maximální kvality za minimální cenu.Pro podporu konkurence v zakázce jsou zásadní především volba NEdiskriminačních kritérií a dostatečná komunikace s trhem (potenciálními dodavateli). Pro komunikaci lze využít jak nástroje, které předpokládá sám zákon o zadávání veřejných zakázek (předběžné tržní konzultace), tak informování trhu o budoucích zakázkách např. v radničním periodiku či hromadným setkáním s dodavateli (tzv. Meet the buyer). Pro specifická plnění je pak lepší používat specifické typy zadávacích řízení – např. soutěž o návrh nebo jednací řízení s uveřejněním. Více informací naleznete zde. Pro zvýšení důvěryhodnosti trhu ve vztahu ke stěžejním zakázkám (ať už cenou nebo svým významem) lze doporučit i uzavření tzv. Paktu integrity, což je trojstranná dohoda mezi zadavatelem, vybraným dodavatelem a nezávislou třetí stranou dohlížející na férovost a transparentnost zadávacích podmínek, projektu a plnění zakázky. Více o Paktech integrity např. zde.

Hodnocení: Naše hodnocení vychází z "Indexu počtu nabídek", který vychází z metodiky Zindexu a jeho podrobnosti naleznete zde. V krátkosti lze shrnout, že do indexu se započítávají všechny zakázky zadavatele za poslední více jak 3 roky (tj. od ledna 2020 do července 2023). Tyto zakázky se následně třídí dle předmětu plnění (dle tzv. CPV kódů). Následně se poměřuje počet podaných nabídek, který zadavatel obdržel v dané zakázce, vůči průměru počtů nabídek, které se v ČR k danému předmětu plnění objevují. Jinými slovy, opravy chodníků a nákup softwaru se měří zvlášť. Dále v indexu hraje roli i hodnota zakázky. Vyšší počet nabídek ve "velké" zakázce má pro index větší vliv, než velký počet nabídek u "malé" zakázky. Další metodické podrobnosti naleznete na zmíněném odkazu.

Pro účely hodnocení Transparentního Česka jsme vzali hodnotu indexu počtu nabídek daného města a poměřili ji s průměrem indexu počtu nabídek, který mají všechny obce v ČR, tj. 51%. Všechna města, která nedosahovala ani průměru, získala 0 bodů. Body dostala pouze města, která měla nadprůměrný index počtu nabídek, a to dle následující škály:

0 - 50% : 0 bodů (podprůměr)
51 - 60%: 1 bod
61 - 70%: 2 body
71 - 80%: 3 body
81 - 90%: 4 body
91% + : 5 bodů"

K2

Kvalita dat na profilu zadavatele. Uveřejňuje zadavatel na svém profilu vše, co má?

Zadavatelé musí povinně zveřejňovat své zakázky na svém profilu zadavatele. Na profilech se uveřejňují všechny podstatné dokumenty, které dodavatel potřebuje k poslání nabídky – typicky zadávací dokumentace, návrh smlouvy apod.Při úplném a bezchybném vyplnění dat na profilu se zároveň zvyšuje šance, že se o zakázce dozvědí relevantní dodavatelé, kteří používají notifikační nástroje napojené na profily. Nesprávně vyplněný profil pak nemusí trh informovat. Nad rámec zákona mohou zadavatelé využívat profil i pro informování o zakázkách malého rozsahu (tj. zakázkách na služby a dodávky do 2 mil. Kč a na stavební práce do 6 mil. Kč). Při informování o zakázkách malého rozsahu se zvyšuje informovanost trhu i veřejnosti o zakázkách, na které pouze dle zákonných pravidel „není vidět“. Přitom zakázky malého rozsahu tvoří značnou část obecních výdajů. Více informací naleznete zde.

Hodnocení: Hodnocení vychází z "Indexu kvality dat na profilu zadavatele". Více informací k tomuto indexu a jeho výpočtu naleznete zde. V krátkosti jde o to, zda veškeré zakázky, které zadavatel uveřejní ve věstníku veřejných zakázek, mají svůj odraz i na profilu zadavatele. To je zákonná povinnost a ani ta často nebývá dodržena. Nad rámec zákona index hodnotí to, jak moc zveřejňuje na profilu zadavatele i zakázky malého rozsahu. Do indexu se započítávají všechny zakázky zadavatele za poslední více jak 3 roky (tj. od ledna 2020 do července 2023).

V rámci Transparentního Česka jsme poměřovali index kvality dat na profilu daného města vůči průměru tohoto indexu u všech hodnocených obcí v ČR, což je 49%. Všechna města, která nedosahovala ani průměru, získala 0 bodů. Body dostala pouze města, která měla nadprůměrný index počtu nabídek, a to dle následující škály:

0 - 48% : 0 bodů (podprůměr)
49 - 58%: 1 bod
59 - 68%: 2 body
69 - 78%: 3 body
79 - 88%: 4 body
89% + : 5 bodů

K3

Jak dobře zadává zakázky obec na základě dalších 8 měřitelných kritérií?

Zindex je osvědčené a již tradiční hodnocení zadavatelů, prováděné na základě 10 kritérií. Pro účely Transparentního Česka jsme 2 předchozí otázky hodnotili samostatně, proto je zde hodnocen Zindex podle 8 zbylých kritérií.Zindex hodnotí praxi zadávání veřejných zakázek. Pomocí reálných dat měří, jak konkrétní úřad postupoval transparentně, hospodárně a zda mu nevznikala ekonomická rizika. Nízký Zindex neznamená korupci ani porušení zákona. Spíše měří, zda zadavatel postupuje v souladu s dobrou praxí, tedy s doporučeními pro hospodárné zadávání dle Ministerstva pro místní rozvoj, Evropské komise či jiných expertních organizací.Dobrá praxe přitom požaduje více než jen postup podle zákona. Ten totiž musí pamatovat na řadu nepříliš běžných situací a připouštět množství výjimek, a vymezuje proto zadavateli velmi široké mantinely. Dobrá praxe popisuje, jak se má zadavatel typicky chovat mezi těmito mantinely – a Zindex měří právě shodu s dobrou praxí.Více informací naleznete zde.

Hodnocení: Naše hodnocení vychází z hodnocení zindex.eu. Pro účely Transparentního Česka jsme však z 10 kritérií, které Zindex hodnoctí, vydělili 2 výše zmíněná, a ponechali 8 zbylých kritérií. Více informací o Zindexu a jednotlivých kritérií naleznete zde.

V rámci Transaprentního Česka jsme udělovali body pouze těm městům, která měla nadprůměrný Zindex zbylých 8 kritérií. Průměr za všechny obce byl 71%. Města dostávala body za nadprůměrné hodnoty dle této škály:

0 - 70% : 0 bodů (podprůměr)
71 -75%: 1 bod
76 - 80%: 2 body
81 - 85%: 3 body
86 - 90% : 4 body
90% + : 5 bodů

WHISTLEBLOWING

L1

Umožňuje vnitřní oznamovací systém obce anonymní oznamování?

Možnost podat anonymní oznámení je základním pilířem kvalitní ochrany oznamovatelů. Optimální průběh celého procesu oznamování je dosažen tehdy, když zaměstnavatel přijme vhodná opatření na základě oznámení, aniž by byla identita oznamovatele komukoliv odhalena. To ukazují data ze zahraničí, kde ochrana oznamovatelů funguje dlouhodobě. Na základě zákona o ochraně oznamovatelů se může povinný subjekt (kraj) rozhodnout, zda bude anonymní oznámení přijímat. Tuto skutečnost by měl reflektovat vnitřní předpis, ale i informace uvedené na webu kraje. Úvaha, že se administrativní zátěž příslušných osob sníží tím, že kraj tuto možnost nepovolí, je mylná. Případným zprávám, které nelze označit za oznámení (spam), ve schránce příslušné osoby se tímto kraj nevyhne. Jediný, koho tímto odradíte, je tak pravděpodobně osoba, která opravdu zvažuje oznámení protiprávního jednání.

Hodnocení: Naše hodnocení ve všech 4 kritériích vychází ze žádosti o informace, kterou jsme zaslali obcím, jež se staly povinnými subjekty podle zákona 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů a mají povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém (VOS). VOS zahrnuje určení osoby, která přijímá a řeší oznámení a vytvoření bezpečných kontaktních kanálů pro zasílání oznámení.

VOS umožňuje anonymní oznámení = 1 bod
VOS neumožňuje anonymní oznámení = 0 bodů

L2

Umožňuje vnitřní oznamovací systém města podání oznámení prostřednictvím aplikace, která splňuje vysoké standardy bezpečí a zároveň zjednodušuje komunikaci mezi oznamovatelem a příslušnou osobou?

Speciální webové aplikace vyvinuté pro komunikaci oznamovatele s příslušnou osobou přináší řadu výhod nad rámec toho, co dokáže e-mailová schránka. Webová aplikace určená ke komunikaci umožňuje výměnu informací, a to i v případě, že je oznámení anonymní. Dále aplikace pomáhá například s archivací oznámení nebo hlídá zákonné lhůty. Dalším aspektem je vyšší standard ochrany osobních údajů a bezpečnosti celé komunikace. Bezpečná aplikace splňuje požadavky jako jsou dvoufázové zabezpečení, šifrování E2E, soulad s ISO 27001 a samozřejmě také soulad s GDPR. Poskytovatelé, jejichž aplikace byly vyhodnoceny jako bezpečné, uvádí na svých internetových stránkách alespoň některé výše uvedené vlastnosti. Jelikož se jedná o komerční produkty, rozhodli jsme se je zde nejmenovat.

Hodnocení:
VOS využívá bezpečnou aplikaci = 1 bod
VOS nevyužívá bezpečnou aplikaci = 0 bodů

L3

Školí obec své zaměstnance v oblasti ochrany oznamovatelů?

Školení příslušných osob v nové právní problematice považujeme za velmi důležité. Tímto krokem dávají města/kraje mimo jiné najevo i svůj proaktivní postoj vůči ochraně oznamovatelů a zároveň pomáhají příslušným osobám vyznat se v postupech, které je po přijetí oznámení čekají. Příslušné osoby se na školeních naučí jak správně prošetřit oznámení, v jakých lhůtách informovat oznamovatele, nebo jak vyhodnotit to nejvhodnější opatření. Pojem „školení“ pro účely hodnocení znamená zejména konference, semináře, webináře, workshopy, e-learningové programy a vstupní školení.

Hodnocení: 2 body za splnění.

L4

Informuje město/kraj na svém webu o ochraně oznamovatelů nad rámec zákonné povinnosti, přehledně a uceleně?

Ucelené a přehledné informování o ochraně oznamovatelů na internetu znamená, že se na webu nachází nejen zákonem požadované informace a případně zkopírované části zákona či směrnice, ale také přehledný text, který srozumitelně informuje o právech oznamovatele a postupu při oznamování. Jinými slovy, pokud text na webu uceleně provází člověka životní situací a vysvětluje kromě práv a povinností také např. smysl a účel ochrany, pomáhá daleko více s rozhodnutím, zda oznámení učinit. Příkladem tohoto je web města Brna. Některé weby hodnocené 0 body se samozřejmě mohou blížit tomuto stavu, rozhodli jsme se však nastavit vysoký standard, protože se stále jedná o legislativní novinku. Evidujeme také, že některé softwarové nástroje sloužící pro komunikaci s oznamovatelem poskytují přehledné informace po vstupu do rozhraní aplikace pro podání oznámení. Tyto informace jsou běžnému uživateli skryté, dokud se nerozhodne oznámení učinit. Ke správnému rozhodnutí mu však mají právě tyto informace pomoci. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení:
Informace nad rámec zákona = 1 bod
Zákonem požadované minimum = 0 bodů

L5

Školí kraj své další zaměstnance (mimo příslušné osoby) o ochraně oznamovatelů?

Školení zaměstnanců v nové právní problematice považujeme za velmi důležité. Tímto krokem dávají města/kraje mimo jiné najevo i svůj proaktivní postoj vůči ochraně oznamovatelů. Pojem „školení“ pro účely hodnocení znamená zejména konference, semináře, webináře, workshopy, e-learningové programy a vstupní školení.

Hodnocení: 3 body za splnění.

L6

Je vnitřní předpis dostupný způsobem umožňující dálkový přístup?

Vedle ucelených a přehledných informací o možnosti oznámit podle zákona je vhodné na webu zveřejnit také vnitřní předpis. Ten může posílit informovanost potenciálního oznamovatele, který si zde ověří detaily nastavení vnitřního oznamovacího systému. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

L7

Ponechalo město/kraj možnost podat oznámení osobám, které pro povinný subjekt nevykonávají práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona o ochraně oznamovatelů tím, že toto omezení nezavedl ve svém vnitřním předpisu?

Vyloučení některých skupin osob z možnosti oznámit je aktivním krokem, který změnšuje okruh osob, které mohou na protiprávní jednání podle zákona upozornit. Zákon toto umožňuje, nicméně se jedná o snížení transparentnosti. Samospráva tím dává najevo, že se např. od živnostníků nechce dozvědět o protiprávním jednání, o kterém se oni dozví v rámci výkonu samostatně výdělečné činnosti pro město/kraj.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

L8

Je příslušná osoba připravena evidovat anonymní oznámení pro případ, že v budoucnu vyjde najevo identita oznamovatele, aby se na něj vztahovala ochrana před odvetným opatřením?

Hodnocení: 1 bod za splnění.

KRAJSKÉ ORGANIZACE

M1

Je na webu kraje úplný seznam krajských organizací (příspěvkových a obchodních společností s podílem kraje)?

Vzhledem k tomu, že samosprávy přenášejí výkon značného množství veřejných služeb na samostatné právnické osoby, není v možnostech veřejnosti (často ani volených zástupců) mít přehled o všech právnických osobách, které jsou samosprávě podřízeny. U krajů jde často o desítky až stovky samostatných příspěvkových organizací nebo obchodních společností. Jejich přehledný seznam včetně kontaktů a odkazů na webové stránky by měl být informačním standardem, který samospráva veřejnosti poskytuje. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 1 bod za splnění.

M2

Jsou na webu kraje nebo na webu hodnocených krajských organizací zveřejňovány výroční zprávy všech krajských organizací s většinovým podílem kraje za roky 2021, 2022, 2023?

Krajské organizace nakládají s velkým objemem veřejných prostředků a plní veřejné služby, mělo by proto být standardem o jejich činnosti veřejnost pravidelně informovat. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

M3

Jsou na webu kraje nebo krajské organizace zveřejněny profesní životopisy alespoň představitele (ředitele, předsedy představenstva apod.) hodnocených krajských organizací, které obsahují následující informace: - vzdělání - předchozí zaměstnání - členství před nástupem do funkce v orgánech společností a spolků?

Vedení krajské organizace nakládá s veřejnými prostředky a plní veřejné služby, mělo by tedy být standardem zveřejnění životopisů osob, které jsou za tyto činnosti veřejnosti odpovědné. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

M4

Dochází v kraji k nežádoucímu jevu, že jsou jednateli nebo členy představenstev hodnocených obchodních společností (s.r.o., a.s.) členové rady kraje?

Pokud je člen rady kraje jednatelem nebo členem představenstva krajské obchodní společnosti, tak ve výsledku dohlíží sám na sebe z pozice člena valné hromady, kterým je ze zákona. Politici by měli být obsazováni nanejvýš do dozorčí rady. Management společností samospráv má být profesionální a nepolitický.

Hodnocení: 3 body za splnění.

M5

Jsou na webu hodnocených obchodních společností (s.r.o., a.s.) zveřejněny zápisy z dozorčích rad společnosti?

Dozorčí rada dohlíží na management jménem vlastníka. Vlastníkem jsou občané kraje a ti by měli mít možnost vidět, jak je obchodní společnost jejich jménem kontrolována. Zveřejnění zápisů nebrání žádné právní omezení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

M6

Jsou na webu kraje dostupná oznámení o výběrových řízeních (aktuální i archiv) na pozice vedoucích představitelů příspěvkových organizací a obchodních společností: - popis pracovního místa, které má být obsazeno, - potřebnou kvalifikaci - datum zveřejnění výběrového řízení - termín uzávěrky přihlášek?

Pro získání těch nejkvalitnějších uchazečů o manažerské pozice v krajských organizacích je potřeba, aby podmínky výběrového řízení vzbuzovaly důvěru mezi uchazeči a byly vypsány natolik transparentně, aby se minimalizovala možnost zvýhodnění politicky preferovaných kandidátů. Kandidáti na manažerské pozice budou patrně potřebovat dostatečný čas k případné změně zaměstnání nebo bydliště, proto je vhodné plánovat výběrové řízení s dostatečným předstihem před plánovaným nástupem na vedoucí pozici. Pro přilákání dostatečného množství kvalitních kandidátů je vhodné inzerovat výběrová řízení nejen regionálními kanály a případně zvážit také použití headhuntingových agentur. Velmi vhodné je i nastavení fixního funkčního období, které umožní potenciálním kandidátům se připravit na výběrové řízení s dostatečným předstihem. Velmi prospěje také zveřejňování včetně mzdového ohodnocení a benefitů. Ukázku dobré praxe naleznete zde.

Hodnocení: 3 body za splnění.

M7

Jsou zveřejňovány zápisy o průběhu výběrových řízení na pozice vedoucích představitelů příspěvkových organizací a obchodních společností s uvedením alespoň: - vítězného uchazeče - bodového hodnocení jednotlivých uchazečů - jmen členů hodnoticích komisí včetně uvedení jejich funkce či pracovního zařazení?

Pro rozptýlení pochybností o procesu výběru vítězného uchazeče a pro jeho maximální legitimitu je stěžejní zveřejnění informací o průběhu výběrových řízení. Veřejnost včetně neúspěšných kandidátů z nich sezná, že vítězný uchazeč byl skutečně nejlepší volbou z přihlášených kandidátů a že o něm rozhodovali kompetentní osoby vzhledem k předmětu činnosti dané organizace.

Hodnocení: 3 body za splnění.