Transparentní Česko mapuje a porovnává úroveň otevřenosti českých institucí – měst, krajů a státních firem. Zkoumáme, jak transparentně hospodaří, komunikují a rozhodují. Ukazujeme rozdíly mezi těmi, kteří jdou příkladem, a těmi, kteří zůstávají za očekáváním veřejnosti.

Naším cílem je zvýšit kvalitu demokracie v Česku – poskytnout občanům fakta, podpořit politiky, kteří prosazují otevřenost, a inspirovat změny tam, kde transparentnost pokulhává.

Každý rok se zaměřujeme na jinou úroveň veřejné správy nebo typ organizace. Hodnocení probíhá podle sady konkrétních ukazatelů, které vycházejí z datově podložené metodiky a zohledňují i zpětnou vazbu hodnocených subjektů.

Proběhlé projekty:

Dosud jsme analyzovali:

státní firmy v roce 2025
kraje v roce 2024
města v letech 2022 - 2023

města v roce 2026

Transparentní Česko nesestavuje žebříček jednorázově. Je to dlouhodobý projekt, který sleduje, kdo se snaží o otevřenou správu, kdo stagnuje – a co lze udělat lépe.

Výsledky doplňujeme konkrétními doporučeními a příklady dobré praxe. Věříme, že otevřenost není jen zákonná povinnost, ale klíčová hodnota moderní demokracie.

Jak počítáme index transparentnosti

Rozmezí (%)	Známka
100–80	A+
79,99–75	A
74,99–70	A-
69,99–65	B+
64,99–60	B
59,99–55	B-
54,99–50	C+
49,99–45	C
44,99–40	C-
39,99–35	D+
34,99–30	D
29,99–0	D-

Náš hodnoticí systém používá stupnici A–D, která je navržena tak, aby odrážela reálné rozdíly v úrovni transparentnosti a motivovala k postupnému zlepšování.
Každé ze zkoumaných oblasti (např. otevřenost samosprávy, nominační procesy) se na začátku přiděluje procentuální váha, kterou daná oblast přispívá k výpočtu celkové známky neboli indexu transparentnosti. Váhy jednotlivých oblastí naleznete níže v pojednání o jednotlivých projektech.

Metodika hodnocení:

• A (70–100 %) – Vysoká transparentnost
• B a C (40–69 %) – Střední a nižší střední transparentnost
• D (0–39 %) – Nízká transparentnost

Stupnice je konstruována tak, aby oceňovala špičkové výsledky v kategorii A a zároveň poskytovala dostatečně citlivé měření pokroku v kategoriích B a C, kde se nachází většina analyzovaných subjektů. Širší rozmezí kategorie D reflektuje skutečnost, že významné zlepšení transparentnosti na této úrovni vyžaduje komplexnější změny.

Transparentní Česko 2026: Města, městské části a městské obvody

Vedení měst významně ovlivňují, jak snadné je pro občany zapojit se do veřejného dění, kontrolovat rozhodování radnice nebo hájit veřejný zájem. Mohou vytvářet prostředí založené na otevřenosti a spolupráci s veřejností, nebo naopak občanům přístup k informacím a možnost podílet se na rozhodování komplikovat. V letošním ročníku jsme hodnotili 56 statutárních a krajských měst – vždy čtyři největší města z každého kraje. V aktuálním hodnocení jsme se zaměřili na 4 oblastí fungování samospráv: otevřenost samosprávy, nakládání s majetkem, radniční periodika, ochranu oznamovatelů. 

Hodnotíme, jak otevřeně města fungují vůči svým občanům: zda lidem usnadňují přístup k informacím, umožňují kontrolovat rozhodování radnice a dávají jim skutečný prostor zapojit se do veřejného dění. Sledujeme, jak města nakládají s majetkem, jak informují veřejnost v radničních médiích a zda chrání lidi, kteří upozorní na možné protiprávní jednání. 

V letošním ročníku jsme hodnotili 56 statutárních a krajských měst, vždy čtyři největší města z každého kraje. Zaměřili jsme se na 4 oblasti, které jsou důležité pro transparentní fungování měst: 

Otevřenost samosprávy (váha: 50 %) 

Když radnice rozhoduje o věcech, které ovlivňují život ve městě, lidé by měli mít možnost zjistit, co se chystá, proč se to navrhuje a kdo za rozhodnutí odpovídá. Nestačí, když se občané dozvědí až konečný výsledek. Aby mohli radnici kontrolovat nebo se do rozhodování zapojit, potřebují přístup k podkladům, zápisům, hlasování i záznamům z jednání a kontaktům na své politiky. V této oblasti jsme proto hodnotili, jak otevřený je celý rozhodovací proces města. Sledovali jsme, zda města zveřejňují podklady pro jednání zastupitelstva a rady, důvodové zprávy, zápisy, výsledky hlasování, záznamy z jednání a archivy dokumentů. Zajímalo nás také, zda občané snadno najdou informace o zastupitelích a vedení města, jejich odpovědnostech a kontaktech. Hodnotili jsme i otevřenost výborů a komisí a základní kontrolní prvky, například zda kontrolní výbor vede zástupce opozice. 

Nakládání s majetkem (váha: 25 %) 

Města rozhodují o majetku a penězích, které patří veřejnosti. Proto by mělo být jasné, komu, proč a za jakých podmínek přidělují dotace, prodávají nebo pronajímají obecní majetek. V této oblasti jsme hodnotili, zda města zveřejňují pravidla dotací, složení hodnoticích komisí, výsledky rozhodování i přehled podpořených a nepodpořených projektů. Zaměřili jsme se také na to, zda prodej a pronájem majetku probíhá otevřeně a soutěží se a zda si občané mohou snadno najít přehled městských pozemků a budov. 

Radniční periodika (váha: 15 %) 

Radniční noviny si lidé platí z veřejných peněz, a proto by měly sloužit občanům, ne jako propagace vedení města. Mají informovat věcně, srozumitelně a dát prostor i důležitým tématům nebo odlišným názorům. V této oblasti jsme hodnotili, zda mají města jasná pravidla pro vydávání radničního periodika a zda tato pravidla chrání nezávislost redakce. Zajímalo nás, kdo rozhoduje o obsahu, jak funguje redakční rada, zda v ní má zastoupení i opozice a jestli pravidla brání politickému ovlivňování radničních novin. 

Whistleblowing (váha: 10 %) 

Když někdo na úřadě narazí na korupci, podvod nebo jiné vážné pochybení, měl by mít možnost bezpečně takové problémy oznámit. Musí vědět, kam se obrátit, jak bude jeho oznámení řešeno a že mu za to nehrozí odveta. Samotné splnění zákona ale nestačí. Oznamovací systém musí být bezpečný, srozumitelný a důvěryhodný, jinak ho lidé nebudou používat. V této oblasti jsme proto hodnotili, zda města vytvářejí bezpečné a důvěryhodné podmínky pro podávání oznámení. Sledovali jsme, zda umožňují anonymní oznámení, využívají bezpečné oznamovací nástroje, školí odpovědné osoby i zaměstnance a srozumitelně vysvětlují pravidla na webu. Zajímalo nás také, zda mohou oznámení podat i lidé mimo úřad, například ti, kteří s městem spolupracují, a zda města zveřejňují vnitřní pravidla ochrany oznamovatelů. 

Metodologická poznámka č.1: Některé hodnoticí otázky nemusí být pro všechna města relevantní. Typicky se jedná o situace, kdy město danou činnost vůbec nevykonává (např. neposkytuje dotace). V takových případech není otázka započítána jako splněná ani nesplněná. Městu je přidělen bodový zisk odpovídající průměrnému výsledku všech ostatních hodnocených měst v dané otázce. Cílem tohoto postupu je zajistit, aby města nebyla zvýhodněna ani znevýhodněna pouze z důvodu, že se na ně konkrétní hodnoticí kritérium nevztahuje. 

Metodologická poznámka č. 2 : Města, která nevydávají vlastní radniční periodikum, nejsou v oblasti Radniční periodika hodnocena. Jejich maximální možný bodový zisk je proto snížen o váhu této oblasti a výsledné procentuální hodnocení je vypočteno pouze z relevantních hodnoticích oblastí. 

Zdroje informací: Při hodnocení jsme vycházeli z veřejně dostupných informací a dokumentů, zejména z internetových stránek měst, a z podkladů poskytnutých městy na základě žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Informace poskytnuté městy jsme považovali za pravdivé. Samotné splnění jednotlivých hodnoticích kritérií jsme však posuzovali nezávisle podle metodiky projektu. Skutečnost, že město uvedlo, že určité pravidlo nebo dokument existuje, proto automaticky neznamenala splnění příslušného hodnoticího kritéria. 
 

Transparentní Česko 2025: Státní firmy

Státní firmy hrají významnou roli v hospodaření s veřejnými prostředky a ovlivňují fungování řady klíčových oblastí – od dopravy přes energetiku až po povodí. Jejich způsob řízení a komunikace s veřejností tak má přímý dopad na kvalitu služeb i důvěru ve státní správu. Z obchodních společností, ve kterých má stát 100% majetkovou účast, a ze státních podniků jsme hodnotili třicet subjektů. Do hodnocení jsme zahrnuli ty s nejvyšší hodnotou celkových aktiv ke konci roku 2023. Tyto právnické osoby, pro které se v angličtině běžně používá zkratka SOEs (state-owned enterprises), v projektu Transparentní Česko označujeme zjednodušeně jako „státní firmy“.

Cílem hodnocení státních firem je posoudit, jak otevřeně tyto firmy nakládají se svěřeným majetkem, jak informují veřejnost a jak jsou řízeny. Sledujeme, zda se chovají jako moderní veřejní správci, nebo spíše jako uzavřené korporace mimo dosah veřejné kontroly.

Vlastnická politika (váha: 25 %)

Státní firmy hospodaří s veřejnými prostředky a poskytují klíčové služby občanům. Veřejnost má právo vědět, proč stát danou firmu vlastní a jaké úkoly jejímu vedení stanovuje. Jasná vlastnická politika je nezbytná pro odpovědné nakládání s veřejným majetkem a zajištění toho, že státní firmy slouží veřejnému zájmu.

V této oblasti jsme posuzovali, zda státní podnik nebo ministerstvo zveřejnily vlastnickou politiku, která jasně vymezuje účel a strategické cíle společnosti, a zda má management státního podniku jasně stanovená a zveřejněná konkrétní výkonnostní kritéria (KPI – key performance indicators), jež naopak určují krátkodobé cíle a podle nichž lze měřit výkonnost současného managementu.

Nominační procesy (váha: 25 %)

Kvalita vedení státních firem přímo ovlivňuje efektivnost nakládání s veřejnými prostředky. Transparentní nominační procesy zajišťují, že klíčové pozice obsazují kompetentní profesionálové, nikoli političtí chráněnci. Veřejnost má právo vědět, na základě jakých kvalifikací a s jakou vizí byli tito lidé vybráni. V ideálním případě by měla veřejnost mít také možnost se veřejného slyšení ve výběrovém řízení zúčastnit.

Hodnotili jsme, zda firma otevřeně zveřejňuje jména, profesní životopisy a angažmá členů vedení i kontrolních orgánů v jiných právnických osobách. Posuzovalo se, zda subjekty na žádost poskytly informace o odměnách a pravidlech pro odměňování a jak transparentní jsou výběrová řízení na klíčové pozice managementu nebo zda státní firmy uzavírají smlouvy s představiteli managementu na dobu určitou.

Nakládání s majetkem (váha: 10 %)

Transparentní postupy při zadávání veřejných zakázek nebo prodeji a pronájmu majetku chrání před nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky a korupcí. Tato oblast se zaměřuje na to, jak státní firmy zveřejňují informace o veřejných zakázkách a interních pravidlech upravujících zadávání zakázek mimo režim zákona. Zkoumali jsme rovněž zveřejňování nabídek na prodej a pronájem (ne)movitého majetku a dostupnost pravidel pro tyto transakce. Nakonec jsme se zaměřili také na transparentnost poskytování dotací, darů a sponzoringu ze strany státních firem – od zveřejňování výzev po veřejnou evidenci poskytnuté podpory.

Hospodářské ukazatele (váha: 10 %)

Občané jako nepřímí vlastníci státních firem mají právo na pravidelné a srozumitelné informace o jejich hospodaření. Transparentní finanční reporting umožňuje kontrolu efektivnosti řízení a včasné odhalení problémů. Pravidelné zveřejňování hospodářských výsledků také podporuje odpovědnost managementu a důvěru veřejnosti ve státní sektor. V této oblasti jsme hodnotili, zda firmy pravidelně zveřejňují výroční zprávy včetně účetních závěrek, provádějí půlroční reporting hlavních ekonomických ukazatelů a poskytují analytická srovnání výsledků v časové řadě. Pozornost byla věnována také dostupnosti informací o vlastnické struktuře firmy, počtu zaměstnanců včetně historického srovnání, veřejné evidenci získaných dotací i pravidelné rotaci auditorů v souladu s mezinárodními standardy.

Přístupnost informací (váha: 15 %)

Přístupnost informací je základním kamenem demokratické kontroly. Když jsou klíčové dokumenty a údaje snadno dostupné, mohou občané, novináři i kontrolní orgány efektivně sledovat činnost státních firem. Uživatelsky přívětivá prezentace informací navíc snižuje bariéry pro občanské zapojení a posiluje důvěru ve veřejné instituce.

Posuzovali jsme uživatelskou dostupnost informací pro veřejnost, zejména rychlost a jednoduchost vyhledání výroční zprávy a klíčových dokumentů na webu firmy, zveřejňování základních informací o fungování firmy, organizační struktury, zápisů z orgánů společnosti či kontaktů pro žádosti o informace. Dále jsme hodnotili, zda jsou uvedené dokumenty dostupné v otevřeném a uživatelsky přívětivém formátu, například s možností vyhledávání a kopírování textu.

Whistleblowing a etika (váha: 15 %)

Ochrana oznamovatelů je klíčovým nástrojem boje proti korupci. Funkční systémy ochrany oznamovatelů umožňují včasné odhalení problémů a chrání osoby, které upozorňují na protiprávní jednání. Etické kodexy pak stanovují jasná pravidla chování a pomáhají předcházet střetu zájmů a dalším problémům.

V této oblasti jsme se tedy zaměřili na to, jak firmy implementují oznamovací systémy pro ochranu whistleblowerů podle zákona o ochraně oznamovatelů – zda školí příslušné osoby i zaměstnance v dané problematice nebo zda přijímají anonymní oznámení. Důraz jsme kladli na zveřejňování klíčových dokumentů, u kterých není důvod pro jakékoli tajnůstkářství: od vnitřních předpisů upravujících ochranu oznamovatelů po etický kodex a protikorupční program státní firmy. Dále jsme zkoumali existenci kanálu pro komunikaci občanů přímo s firmou nebo existenci vnitřní úpravy střetu zájmů.

Transparentní Česko 2024: Kraje

Otevřenost kraje (váha: 45 %)

Hlavní komunikační platformou kraje je jeho web. Proto je i hlavním nástrojem pro zajištění transparentnosti samosprávy. Na rozdíl od sociálních sítí nebo tištěných periodik umožňuje i prezentaci objemných podkladů pro rozhodování samosprávy. Zastupitelstvo a rada kraje, včetně jejich poradních a iniciačních orgánů (komise a výbory), mají širokou škálu možností, jak na webu prezentovat nejen své kontakty a rozdělení odpovědnosti, ale také celý rozhodovací proces – od podkladů pro jednání přes diskusi a argumentaci jednotlivých orgánů, zastupitelů a volebních stran.

Řada krajů má dnes již velmi otevřenou samosprávu, mnohde však dodnes otevřenost spíše předstírají, nebo ji dokonce nepovažují za důležitou. Názor, že „to stejně nikoho nezajímá“, doprovází často apatický přístup radnice k zajištění dostupnosti informací pro občany, kteří se o své město a kraj zajímat chtějí, pro občany, kteří se ve volbách chtějí řídit názorem na fakta, ne drby a PR komunikací. Nemluvě o novinářích nebo politických kandidátech opozice v předvolebním čase. Administrativní náročnost zveřejňování zpravidla již vyhotovených dokumentů se limitně blíží nule. Zveřejňování zápisů z jednání, podkladů pro rozhodování a ucelených informací o vedení kraje umožňuje občanům sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy, čímž se zvyšuje odpovědnost politiků a zamezuje se možnému zneužití moci. Otevřený přístup k těmto informacím navíc podporuje aktivní zapojení veřejnosti do místního dění.

Krajská média (váha: 15 %)

Krajská média jsou významným komunikačním nástrojem. Mají vysokou čtenost a značný vliv na mínění obyvatel o vývoji jejich kraje. Zpravidla si na sebe „nemusí vydělat“ a jsou placena z rozpočtu kraje. Díky financování z veřejných prostředků a exkluzivnímu zdroji informací přímo z krajského úřadu obvykle pracují absolutně bez konkurence. Účelem krajských médií je informovat občany o místních záležitostech, které nejsou natolik zajímavé ani pro komerční média, ani pro celostátní veřejnoprávní média, aby se jimi zabývala.

Hlavním problémem krajských médií již dlouhodobě bývá, že dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze jsou vydávána, a naopak jsou vedením kraje často zneužívána k nekritické sebeprezentaci. Podílí se tím na deformaci demokratických procesů a přispívají k omezení soutěže názorů, politických sil a veřejné diskuse. Zároveň mohou přispívat i k úbytku nezávislých médií, kterým ubírají čtenáře a inzerenty.

Hodnocení zahrnuje obsahovou analýzu pěti po sobě jdoucích čísel periodik a pěti po sobě jdoucích pořadů a reportáží, které si kraj objednal u regionálních televizí.  Celkové hodnocení děláme pouze u těch krajů, které vydávají noviny i produkují reportáže. U krajů, které využívají pouze jeden z těchto informačních kanálů, uvádíme dílčí hodnocení. Nejvíc bodů mohou média získat za prostor pro opozici (v novinách, televizi a redakční radě). Hodnotili jsme 9 oblastí: zda má kraj zřízenou redakční radu v souvislosti s vydáváním periodika; zda je ustavena jako výbor zastupitelstva; jak je v ní zastoupena opozice; zda má kraj vnitřní psaná pravidla pro tvorbu obsahu periodika; jaká je míra plurality politického obsahu v novinách a v reportážích (jinými slovy, kolik prostoru dostala v periodiku opozice či jakýkoli kritický názor);  jaká je míra propagace politického vedení v novinách a v televizích. Bodové hodnocení uvádíme u každé z hodnocených otázek.

Veřejné zakázky (váha: 15 %)

V hodnocení transparentnosti veřejných zakázek vycházíme z ověřeného hodnocení Zindex.cz. Metodika hodnocení je popsána zde a prověřena léty opakování u různých typů veřejných zadavatelů.

Pro účely našeho hodnocení „otevřenosti zadavatelů směrem k dodavatelům“ jsme pouze dali vyšší váhu dvěma dílčím kritériím, a to kritériu „Počet nabídek“ (více k výpočtu zde) a kritériu „Kvalita dat na profilu zadavatele“ (více zde). Obě kritéria souvisí s tím, jak jsou zadavatelé (kraje) schopni informovat a přilákat trh k zájmu o své veřejné zakázky.

Obzvláště u informování trhu skrze profil zadavatele je zákonná minimální úroveň transparentnosti nastavena velmi nízko. Zákon totiž ukládá zadavateli povinnost informovat trh o budoucích zakázkách až od úrovně 2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. O tom, jak zadavatelé vybírají dodavatele pod těmito limity, se trh a veřejnost dozvídají buď pouze ex post, anebo tehdy, pokud zadavatel dobrovolně zveřejňuje plánované zakázky nad rámec zákona. Je proto namístě sledovat, kteří zadavatelé publikují informace o svých zakázkách pouze v zákonném minimu a kteří usilují o vyšší konkurenci i u menších veřejných zakázek.

Whistleblowing (váha: 10 %)

Nová povinnost chránit oznamovatele a za tímto účelem vytvořit vnitřní oznamovací systém se dotýká všech krajů, a to od 17. 12. 2021, kdy vstoupila v účinnost směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Dále tuto povinnost specifikoval zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Rozdíl mezi formálním splněním zákonných povinností a opravdu funkční ochranou oznamovatelů je značný. Některé ukazatele již dnes zřetelně naznačují, které povinné subjekty berou výzvu ochrany oznamovatelů vážně a jsou odhodlány chránit hejtmanství před korupcí či zlepšit pracovní prostředí svých zaměstnanců.

Krajské organizace (váha: 15 %)

Příspěvkové organizace kraje a krajské obchodní společnosti spolknou dominantní část krajského rozpočtu. Jsou to důležité organizace s velkými rozpočty a občané by měli vědět, kdo je vede a jak hospodaří. Veřejná výběrová řízení na jejich vedení a oddělení managementu od politiky by měla být standardem.  

Metodika hodnocení:

Prověřování transparentnosti probíhalo v každém kraji na vzorku 6–10 organizací zahrnujících správu silnic, nemocnice, záchrannou službu a sociální zařízení. Byly vybírány největší organizace podle obratu nebo sumy mezd. Pokud je daný kraj má, byli zařazeni také dodavatelé zdravotnického materiálu, centrální zadavatelé, koordinátoři dopravy, letiště a zoologické zahrady. Celkem bylo prověřeno 112 organizací (74 příspěvkových a 38 obchodních společností). Bodové hodnocení uvádíme u každé z hodnocených otázek.

Transparentní Česko 2023: Města

Otevřenost samosprávy (váha: 60 %)

Hlavní komunikační platformou města je jeho web. Proto je i hlavním nástrojem pro zajištění transparentnosti samosprávy. Na rozdíl od sociálních sítí nebo tištěných periodik umožňuje i prezentaci objemných podkladů pro rozhodování samosprávy. Zastupitelstvo a rada města, včetně jejich poradních a iniciačních orgánů (komise a výbory), mají širokou škálu možností, jak na webu prezentovat nejen své kontakty a rozdělení odpovědnosti, ale také celý rozhodovací proces – od podkladů pro jednání přes diskusi a argumentaci jednotlivých orgánů, zastupitelů a volebních stran.

Řada měst má dnes již velmi otevřenou samosprávu, mnohde však dodnes otevřenost spíše předstírají, nebo ji dokonce nepovažují za důležitou. Názor, že „to stejně nikoho nezajímá“, doprovází často apatický přístup radnice k zajištění dostupnosti informací pro občany, kteří se o své město a kraj zajímat chtějí, pro občany, kteří se ve volbách chtějí řídit názorem na fakta, ne drby a PR komunikací. Nemluvě o novinářích nebo politických kandidátech opozice v předvolebním čase. Administrativní náročnost zveřejňování zpravidla již vyhotovených dokumentů se limitně blíží nule. Zveřejňování zápisů z jednání, podkladů pro rozhodování a ucelených informací o vedení města umožňuje občanům sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy, čímž se zvyšuje odpovědnost politiků a zamezuje se možnému zneužití moci. Otevřený přístup k těmto informacím navíc podporuje aktivní zapojení veřejnosti do místního dění.

Radniční periodika (váha: 15 %)

Radniční periodika jsou významným komunikačním nástrojem. Mají vysokou čtenost a značný vliv na mínění obyvatel o vývoji jejich města. Zpravidla si na sebe „nemusí vydělat“ a jsou placena z rozpočtu kraje. Díky financování z veřejných prostředků a exkluzivnímu zdroji informací přímo z radnice obvykle pracují absolutně bez konkurence. Účelem městských periodik je informovat občany o místních záležitostech, které nejsou natolik zajímavé ani pro komerční média, ani pro celostátní veřejnoprávní média, aby se jimi zabývala.

Hlavním problémem radničních periodik již dlouhodobě bývá, že dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze jsou vydávána, a naopak jsou vedením města často zneužívána k nekritické sebeprezentaci. Podílí se tím na deformaci demokratických procesů a přispívají k omezení soutěže názorů, politických sil a veřejné diskuse. Zároveň mohou přispívat i k úbytku nezávislých médií, kterým ubírají čtenáře a inzerenty.

Hodnocení zahrnuje obsahovou analýzu pěti po sobě jdoucích čísel radničních novin 35 největších českých měst před volbami v roce 2022. Hodnotili jsme 4 oblasti: zda má město zřízenou redakční radu v souvislosti s vydáváním periodika, jak je v ní zastoupena opozice, zda má město vnitřní psaná pravidla pro tvorbu obsahu periodika a kolik prostoru dostala v periodiku opozice či jakýkoli kritický názor. Detailněji o obsahové analýze zde. Bodové hodnocení jednotlivých otázek najdete v sekci „Doporučení“.

Veřejné zakázky (váha: 15 %)

V hodnocení transparentnosti veřejných zakázek vycházíme z ověřeného hodnocení Zindex.cz. Metodika hodnocení je popsána zde a prověřena léty opakování u různých typů veřejných zadavatelů.

Pro účely našeho hodnocení „otevřenosti zadavatelů směrem k dodavatelům“ jsme pouze dali vyšší váhu dvěma dílčím kritériím, a to kritériu „Počet nabídek“ (více k výpočtu zde) a kritériu „Kvalita dat na profilu zadavatele“ (více zde). Obě kritéria souvisí s tím, jak jsou zadavatelé (města) schopni informovat a přilákat trh k zájmu o své veřejné zakázky.

Obzvláště u informování trhu skrze profil zadavatele je zákonná minimální úroveň transparentnosti nastavena velmi nízko. Zákon totiž ukládá zadavateli povinnost informovat trh o budoucích zakázkách až od úrovně 2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. O tom, jak zadavatelé vybírají dodavatele pod těmito limity, se trh a veřejnost dozví buď pouze ex post, anebo tehdy, pokud zadavatel dobrovolně zveřejňuje plánované zakázky nad rámec zákona. Je proto namístě sledovat, kteří zadavatelé publikují informace o svých zakázkách pouze v zákonném minimu a kteří usilují o vyšší konkurenci i u menších veřejných zakázek.

Whistleblowing (váha: 10 %)

Nová povinnost chránit oznamovatele a za tímto účelem vytvořit vnitřní oznamovací systém se dotýká všech obcí s více než deseti tisíci obyvateli, a to od 17. 12. 2021, kdy vstoupila v účinnost směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Dále tuto povinnost specifikoval zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Rozdíl mezi formálním splněním zákonných povinností a opravdu funkční ochranou oznamovatelů je značný. Některé ukazatele již dnes zřetelně naznačují, které povinné subjekty berou výzvu ochrany oznamovatelů vážně a jsou odhodlány chránit radnici před korupcí či zlepšit pracovní prostředí svých zaměstnanců.