Nominační procesy až 0 bodů

1 Jsou přímo na webu městské firmy zveřejněna jména vrcholových manažerů a členů statutárního a kontrolního orgánu městské firmy (mimo výroční zprávy)?

Doporučení:

Na první pohled jde o samozřejmost, že firma zveřejní jména členů nejvyššího vedení a členů dozorčí rady. Zatímco jména vedení společnosti se veřejnost dozví vždy, jména členů dozorčí rady, kteří jsou fakticky prostředníky mezi veřejností a městskou firmou, se nezveřejňují ve všech případech. Doplnění fotografií zmíněných osob pak můžeme pouze doporučit.

2 Jsou na webu městské firmy zveřejněny profesní životopisy všech členů vrcholového managementu, které obsahují alespoň informace o dosaženém vzdělání a předchozím zaměstnání?

Doporučení:

Pokud veřejnost navštíví stránky městské firmy, měla by nabýt dojmu, že se státními prostředky nakládají dostatečně kompetentní lidé. Alespoň krátké profesní CV, případně prolink např. na profil na LinkedInu, považujeme za naprostý standard.

Namítne-li někdo, že jde o osobní údaje zmíněných osob, pak 1. toto považujeme za standard i v soukromém sektoru, 2. v souladu s nominačním zákonem zveřejňuje vládní Výbor pro personální nominace ve svých zveřejněných zápisech i právě životopisy posuzovaných kandidátů na obdobné pozice ve firmách vlastněných státem.

3 Zveřejňují členové vrcholného managementu na webu městské firmy svá angažmá v jiných právnických osobách (orgány obchodních společností, spolků, funkce v orgánech samosprávy apod.)?

Doporučení:

Následující situace by se opravdu neměly stávat: Manažer městské firmy má majetkový podíl v některém z dodavatelů. Manažer městské firmy je členem vedení fotbalového klubu, který městská firma sponzoruje. Tyto situace narušují důvěru veřejnosti v řízení městské firmy.

Nad rámec zákazu konkurence pro členy představenstva (§ 441) a dozorčí rady (§ 446 zákona o obchodních korporacích) mají členové managementu např. bank povinnost zveřejnit i další svá angažmá v jiných právnických osobách. Z našeho pohledu jde o standard, který by měl být následován i u městských firem. Není třeba jakékoli angažování manažerů městských firem omezovat nad rámec zákona o obchodních korporacích, ale protože přeneseně manažeři nakládají s obecními prostředky, měla by veřejnost mít informace i o takových angažmá manažerů, která se neevidují ani ve veřejných rejstřících – např. majetkové podíly v obchodních korporacích, členství ve spolcích, sportovních klubech, kulturních institucích nebo členství v politických orgánech. Tato angažmá by měli členové managementu zveřejňovat na webu městské firmy.

Angažmá v jiných společnostech je snadno dohledatelné u členů představenstva i dozorčí rady např. u soukromé banky MONETA Money Bank, a.s.

4 Jsou na webu městské firmy zveřejněny profesní životopisy všech členů kontrolního orgánu, které obsahují alespoň informace o dosaženém vzdělání a předchozím zaměstnání?

Doporučení:

Stejně jako u členů představenstva by i členové kontrolních orgánů (typicky dozorčí rady) měli mít na webu snadno dohledatelný alespoň stručný profesní životopis. Předně jde o zástupce vlastníka (v přeneseném smyslu zástupce veřejnosti), kteří dohlíží na výkon funkce členů managementu. Jejich profesní životopis by tedy měl odpovídat důležitosti a nárokům na takové funkce.

Právě u členů dozorčích rad se skloňuje pojem „politická trafika“. Z našeho pohledu není problematické napojení člena kontrolního orgánu na konkrétní politickou stranu. Je však zásadní, aby výběr kandidátů na funkce, které jsou naprosto stěžejní pro kvalitní „governance“ městské firmy, reflektoval nároky na kompetence členů kontrolního orgánu. Namítne-li někdo, že jde o osobní údaje zmíněných osob, pak 1. toto považujeme za standard i v soukromém sektoru, 2. v souladu s nominačním zákonem zveřejňuje vládní Výbor pro personální nominace ve svých zveřejněných zápisech i právě životopisy posuzovaných kandidátů (včetně členů kontrolních orgánů).

Zveřejněním životopisů členů kontrolních orgánů se nastavuje i pomyslná laťka pro úroveň kompetencí budoucích členů kontrolních orgánů vybraných budoucí koalicí ve městě. Veřejnost by tak měla mít k dispozici snadno dostupnou informaci o tom, kdo a s jakým profesním profilem zastupuje její zájmy při kontrole managementu městské firmy.

5 Zveřejňují členové kontrolního orgánu na webu městské firmy svá angažmá v jiných právnických osobách (orgány obchodních společností, spolků, funkce v orgánech samosprávy apod.)?

Doporučení:

Zde platí obdobně doporučení k otázce č. 3. i pro členy kontrolních orgánů.

Angažmá v jiných společnostech je snadno dohledatelné u členů představenstva i dozorčí rady např. u soukromé banky MONETA Money Bank, a.s..

6 Poskytla městská firma informace o platech a odměnách svého nejvyššího manažera nebo generálního ředitele? (Může se jednat o pozici generálního ředitele, CEO, výkonného předsedy představenstva atd.).

Doporučení:

Kromě toho, že k nároku veřejnosti na informace o odměnách vrcholných představitelů veřejné správy (včetně městských firem) existuje již bohatá judikatura soudů, změnil se již i zákon o svobodném přístupu k informacím, a to změnou § 8a, která míří právě na funkce hodnocené v projektu Transparentní Česko.

Vedle toho je zde však na místě i soukromoprávní úprava § 121o odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, který předpokládá, že veřejně obchodovatelné obchodní společnosti každoročně zveřejňují Zprávu o odměňování managementu i kontrolního orgánu. Důvodem je transparentnost a nediskriminace akcionářů a potenciálních akcionářů. Vzhledem k tomu, že u městských firem je možné v přeneseném smyslu považovat občany města za akcionáře městských firem, máme za to, že obdobně transparentní co do odměňování členů svých nejvyšších orgánů by měly být i městské firmy.

Vzhledem k tomu, že u některých společností může stále jít o citlivou otázku, rozhodli jsme se poskytnuté odměny ředitele na webu Transparentní Česko nezveřejňovat, ledaže tyto odměny byly již zveřejněny např. na webu https://platy.hlidacstatu.cz/Urednici.

7 Poskytla městská firma informace o odměnách jednotlivých členů představenstva? ZAMYSLET SE CO CHCEME - V PŘEDSTAVENSTVU SPÍŠ BUDOU TRAFIKY. PAK MŮŽE MÍT FIRMA JEŠTĚ MIMOBĚŽNÝ NEJVYŠŠÍ MANAGEMENT, JAKO ŘEDITELE PRO FINANCE, ŘEDITELE PRO PROVOZ - ALE TY NÁS MOŽNÁ NEZAJÍMAJÍ, PROTOŽE JSOU TO JAKOBY ZAMĚSTNANCI, NIKOLIV POLITICI.

Doporučení:

Platí obdobné doporučení jako k otázce č. 6.

8 Poskytla městská firma pravidla a limity pro odměňování členů vrcholového managementu a statutárního a kontrolního orgánu?

Doporučení:

Transparentně nastavená pravidla pro odměňování managementu jsou důležitá jak pro právní jistotu managementu, tak pro zástupce vlastníka, který podle těchto pravidel odměny managementu schvaluje (v závislosti na stanovách to bývá buď dozorčí rada, nebo přímo rada města v postavení valné hromady městské firmy).

Pravidla by měla nastavit předvídatelné podmínky pro fixní a variabilní složky odměny, stejně jako nefinanční část odměn, případně odchodné či konkurenční doložky.

Vedle toho je zde na místě zmínit i soukromoprávní úpravu § 121k odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, který předpokládá, že veřejně obchodovatelné obchodní společnosti zveřejňují i Politiku odměňování, která dopadá na členy managementu i kontrolního orgánu. Důvodem je transparentnost a nediskriminace akcionářů a potenciálních akcionářů. Vzhledem k tomu, že u městských firem je možné v přeneseném smyslu považovat občany města za akcionáře městských firem, máme za to, že obdobně transparentní co do odměňování svých nejvyšších orgánů by měly být i městské firmy.

9 Poskytla městská firma informace o odměnách jednotlivých členů jejího kontrolního orgánu (např. členů dozorčí rady, správní rady)?

Doporučení:

Kontrolní orgán je prodlouženou rukou vlastníka, ergo u městských firmem prodlouženou rukou veřejnosti, občanů města. V doporučeních Světové banky nebo OECD je na kompetence a adekvátní podmínky pro výkon funkce členů kontrolních orgánů městských firem kladen značný důraz.

Na webu Transparentní Česko odměny členů dozorčích rad na rozdíl od odměn managementu zveřejňujeme.

10 Má vrcholový management městské firmy smlouvy na dobu určitou? Otázka směřuje na členy představenstva plus další členy vrcholového managementu (první úroveň pod generálním ředitelem), pokud nejsou členy představenstva.

Doporučení:

Management se smlouvami na dobu určitou je v pozici, kdy si je vědom toho, že svůj výkon bude muset v dohledné době obhájit. Stát by měl vytvořit takové podmínky, které budou sloužit k maximálnímu využití potenciálu vrcholových manažerů. V případě, že je manažer státní firmy vybrán pouze na dobu určitou (zpravidla 3–5 let), lze mu snáze nastavit cíle a měřit jeho úspěch ve funkci. Před koncem funkčního období by mělo nastat buď transparentní výběrové řízení na funkci manažera, do které se může přihlásit i stávající manažer, anebo za výjimečných okolností může být funkčního období prodlouženo opět na dobu určitou.

V případě manažerů se smlouvou na dobu neurčitou jde sice o jistý benefit při výkonu funkce, nicméně vlastník je zde v méně výhodném postavení. Pro výměnu manažera státní firmy je totiž potřeba jistý politický kapitál, který se typicky v časech před libovolnými volbami nemusí chtít ministrům vynakládat. Při smlouvách na dobu neurčitou tak může být cílem manažera státní firmy „přežití“ do následujících voleb, a to spíše navazováním dobrých vztahů s kontrolními orgány nebo s ministerstvem.

V hodnocení tedy bonifikujeme smlouvy na dobu určitou.

11 Byl nejvyšší manažer městské firmy vybrán v otevřeném výběrovém řízení, které bylo veřejně inzerováno a lhůta pro podání přihlášek byla ALESPOŇ XXX DNÍ? PŘÍP. ZKONZULTOVAT SE ŠZT, CO ZA HLAVNÍ ATRIBUTY DOBRÉHO VÝBĚRKA V OTÁZCE CHCEME.

Doporučení:

Výběrové řízení na pozici vrcholného manažera státní firmy musí splnit několik požadavků, aby ho bylo možné označit za úspěšné.

  1. Musí být nastaveno natolik důvěryhodně, aby přilákalo co nejlepší kandidáty na danou funkci.
  2. Musí být natolik důvěryhodné pro aktuální opozici, aby neměla pocit, že si vláda/příslušný ministr obsazuje vedení státních firem „svými lidmi“.
  3. Musí být natolik důvěryhodné, aby veřejnost měla důvěru v efektivní nakládání s majetkem státní firmy.

Jedním ze stěžejních a ověřených principů při výběru manažerů veřejných podniků je i veřejné slyšení, ve kterém jsou kandidáti na danou funkci (alespoň nejlepší 3) vystaveni potenciálním dotazům veřejnosti či jejich zástupců. Ani v ČR nám není tento způsob výběrového řízení úplně cizí. Obdobně (byť ne s aktivní účastí veřejnosti) je vybírán např. generální ředitel ČT.

Na Slovensku je tento princip již osvědčeným způsobem výběru do funkcí představitelů ústředních orgánů státní správy i veřejných podniků (především na úrovni samospráv). Nejlepší zkušenost a příklad dává patrně hlavní město Bratislava, které obsazuje veškeré managementy městských firem právě i s prvkem „verejného vypočutia“.

12 Je na webu městské firmy (případně města) zveřejněn zápis z průběhu výběrového řízení na pozici ředitele/ky nebo nejvyššího manažera firmy s uvedením alespoň: - vítězného uchazeče - jména a bodového hodnocení alespoň nejlepších 3 uchazečů - jmen členů hodnoticích komisí včetně uvedení jejich funkce či pracovního zařazení - prezentované koncepce vedení firmy od vítězného uchazeče?

Doporučení:

Obdobně viz doporučení k otázce č. 11.

13 Dochází v městské firmě k nežádoucímu jevu, kdy jsou jednateli nebo členy managementu aktivní politici (zejména členové rady města)?

Doporučení:

Členy managementu státní firmy by rozhodně neměli být aktivní politici. Členem managementu státní firmy by měla být pouze osoba, u které další okolnosti nezavdávají pochybnosti o tom, zda má politické afiliace k aktuální koalici či opozici.

Tuto otázku jsme vyhodnocovali pomocí databáze členů orgánů jednotlivých státních firem v kombinaci s databází tzv. politicky exponovaných osob. Naše hodnocení tak nemusí být bezchybné, neboť obzvláště databáze politicky exponovaných osob není nikde oficiálně aktualizovaná a veřejně dostupná. Spoléhali jsme se na data z centrálního registru oznámení a wikidat.

Whistleblowing a etika až 0 bodů

1 Jsou příslušné osoby městské firmy pravidelně proškolovány o právech a povinnostech oznamovatelů i příjemců oznámení? Upravit: Zúčastnily se příslušné osoby školení nebo jiných vzdělávacích aktivit v oblasti ochrany oznamovatelů v předchozím kalendářním roce?

Doporučení:

Školení příslušných osob v této relativně nové právní problematice považujeme za velmi důležité. Příslušné osoby jsou klíčové pro dobré fungování vnitřního oznamovacího systému. Zákon jim dává jasné povinnosti, které musí znát, ale zejména na nich leží tíže prošetření oznámených informací. Postupy pro vyřizování oznámení si nelze osvojit jinak než praxí a sdílením zkušeností. Pojem „školení“ pro účely hodnocení zahrnuje zejména konference, semináře, webináře, workshopy, e-learningové programy a vstupní školení.

2 Školí městská firma o ochraně oznamovatelů své další zaměstnance (mimo příslušné osoby)? Upravit: Školila městská firma i své další zaměstnance (mimo příslušné osoby) o ochraně oznamovatelů v předchozím kalendářním roce?

Doporučení:

Zaměstnanci často nevědí jak a na koho se obracet s oznámením, a to je může odradit od toho, aby porušení vůbec řešili. Nestačí mít informace na webu organizace, což dokazují i audity, které vyhodnocují funkčnost vnitřního oznamovacího systému (VOS). Velmi dobře fungují pravidelná školení, ideálně přímo od příslušné osoby, s jasnými příklady týkajícími se oboru, v kterém firma působí, protože nejen předávají informace, ale také budují důvěru ve VOS.

3 Jsou přijímána a řešena anonymní oznámení v obdobném režimu jako neanonymní? Úprava: Jsou oznámení učiněná anonymně řešena ve stejném režimu jako oznámení neanonymní? (tzn. Jsou přijímána a řešena ve stejných lhůtách a stejným procesem jako neanonymní - obvykle bývá uvedeno v příslušné části vnitřního předpisu)

Doporučení:

Možnost podat anonymní oznámení je důležitá pro pocit bezpečí oznamovatele. Český zákon anonymní oznámení nepodporuje, ale ani nezakazuje. Proto je důležité, aby bylo ve vnitřních předpisech a na webu jasně uvedeno, že s anonymními oznámeními je nakládáno stejně jako s neanonymními – stejným způsobem a ve stejných lhůtách. Pro kladné hodnocení není dostačující zákonné minimum, že anonymní oznamovatel je chráněn až od chvíle, kdy jeho totožnost vyjde najevo. Neobstojí ani častý argument, že anonymní oznamovatele nelze chránit. V dnešní době je možné komunikovat anonymně a současně mít dostatek potřebných informací. Zároveň je z praxe ověřené, že anonymita je důležitá při prvním kontaktu – po nabytí důvěry se oznamovatelé často sami ztotožní.

4 Je na webu městské firmy zveřejněn vnitřní předpis (směrnice) k whistleblowingu? Doplnit: Jde o dokument upravující fungování vnitřního oznamovacího systému, nikoli pouze kontaktní údaje pro podání oznámení. Chceme odkaz nebo zvlášť otázku s odkazem a vloženým dokumentem?

Doporučení:

Vnitřní předpis podrobně upravuje, jaké pravomoci má příslušná osoba, jak funguje odpovědnost ve firmě a další důležité informace o tom, jak funguje VOS. Tyto informace oznamovateli pomáhají rozhodnout se, zda internímu systému důvěřuje. Uveřejnění na webu zajišťuje, že k předpisu mají přístup všichni potenciální oznamovatelé – například bývalí zaměstnanci nebo třeba dodavatelé.

5 Vylučuje povinný subjekt přijímání oznámení od osoby, která pro něj nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) Zákona o ochraně oznamovatelů? Upravit: Přijímá městská firma oznámení také od externích osob, jejichž přijímání by podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů mohla vyloučit? Ptáme se zejména na dodavatele, OSVČ, členy orgánů a další osoby mimo pracovní poměr. Obvykle bývá uvedeno v příslušné části vnitřního předpisu.

Doporučení:

Využití zákonné výjimky nemá žádné smysluplné opodstatnění. Důsledkem je pouze omezený příjem informací například od dodavatelů zakázek. Častý argument, že externí dodavatele nelze chránit, neobstojí. Je totiž možné zajistit anonymní komunikaci a mít dostatek informací, aby při prošetření nedošlo k odhalení totožnosti.

6 Umožňuje vnitřní oznamovací systém městské firmy podání oznámení prostřednictvím aplikace, která splňuje vysoké standardy zabezpečení a zároveň zjednodušuje komunikaci mezi oznamovatelem a příslušnou osobou?

Doporučení:

Aplikace s end-to-end šifrováním pomáhá udržet komunikaci s oznamovatelem v důvěrném režimu a technicky řeší problém, jak komunikovat s anonymním oznamovatelem a mít dostatek informací. Často také nabízí celý systém na správu oznámení, což zjednodušuje práci příslušné osoby.

7 Má městská firma na webu uvedený kontakt nebo formulář pro komunikaci s občany (např. přání a stížnosti)?

Doporučení:

Jasné informace pro veřejnost, jak a kterými kanály kontaktovat podnik v případě různých potřeb, by měly být základním standardem komunikace s veřejností. Cílem není mít na každý typ dotazu zvláštní kontakt (e-mail/tel.), ale zveřejnit informaci, že v případě stížností či podnětů se mají občané obracet na e-mail podatelny a ušetřit tím veřejnost pochybností, zda zvolili správný způsob.

8 Má městská firma na webu zveřejněný etický kodex upravující chování zaměstnanců? Upravit: Má městská firma na webu zveřejněný etický kodex nebo jiný dokument upravující etická pravidla chování zaměstnanců?

Doporučení:

Etický kodex stanovuje jasná pravidla a hodnoty, ke kterým se firma hlásí. Jejich znění je důležité nejen pro zaměstnance, ale i pro dodavatele a další subjekty vstupující s podnikem do kontaktu.

9 Řeší etický kodex střet zájmů, dary a jiné výhody, jakož i postup v případě porušení norem kodexu? Upravit - chceme opravdu ty tři?

Doporučení:

Jasná pravidla a konkrétní postup, jak řešit případné sporné situace či porušení, značně zvyšuje pravděpodobnost, že pravidla nebudou porušována. Informace by měly být dostupné na webu, aby se s nimi mohli seznámit i dodavatelé, zákazníci a další subjekty, které s podnikem spolupracují.

10 Má městská firma na webu protikorupční program nebo řeší rizika korupce a předcházení korupci v etickém kodexu či v jiném dokumentu?

Doporučení:

Korupce je široký pojem, který je dobré specifikovat na konkrétních oblastech a postupech dané firmy. Uvědomění si, kde leží rizikové oblasti, je důležitým preventivním opatřením. Znát pravidla v oblasti protikorupční politiky podniku je důležité nejen pro zaměstnance, ale opět i pro externí subjekty jako jsou dodavatelé, zákazníci a další subjekty.

11 Má městská firma zavedeno protikorupční ISO 37001 nebo srovnatelnou certifikaci?

Doporučení:

Certifikace představuje způsob, jak zajistit, že je celé nastavení protikorupční oblasti dostatečně robustní, sedí firemní organizaci a zejména že, díky opakovaným hodnocením, nedochází k postupné erozi jeho fungování a nastavení. Zároveň pomůže sjednotit často rozdělené agendy compliance programu a whistleblowingu.

Vlastnická politika až 0 bodů

1 Poskytla městská firma svou vlastnickou politiku? Vlastnickou politikou rozumíme v souladu s doporučeními OECD dokumenty schválené orgány města jako vlastníka městské firmy, kterými se konkrétním způsobem vymezuje jednak účel existence a vlastnictví městské firmy, jednak dostatečně konkrétní dlouhodobé či střednědobé cíle, které má městská firma svou činností naplňovat (Takové dokumenty se mohou nazývat např. strategie rozvoje nebo cíle městské firmy. Musí však být přijaty orgány města a představovat pro městskou firmu „zadání“ ze strany města. Naopak vlastnickou politikou nejsou dokumenty nazvané strategie či cíle, které jsou zpracované samotnou městskou firmou.)

Doporučení:

Veřejnost by neměla mít pochybnosti o tom, proč a za jakým účelem stát danou firmu vlastní. Zároveň by mělo být jasné, jaké konkrétní cíle jsou firmě, resp. jejímu managementu stanoveny, aby si veřejnost mohla zhodnotit, zda daná firma funguje dobře, nebo špatně.

Např. u státních podniků takovou strategii musí schválit přímo dozorčí rada podniku, a to na základě § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku.

Kromě toho existenci vlastnické politiky u každé státní firmy předpokládá i vláda, což vychází např. z nařízení vlády ze dne 12. 12. 2018 č. 835, kterým vláda přijala Zásady odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů ovládaných obchodních společností s majetkovou účastí státu včetně státních podniků a jiných státních organizací zřízených zákonem nebo ministerstvem. Na základě čl. 3 odst. 2 těchto zásad pak pro účely nastavení politiky odměňování mají jednotlivá ministerstva nastavit taková kritéria a cíle managementu, které „by měly přispívat k dlouhodobé udržitelnosti dotčeného subjektu a k plnění strategických cílů. Zároveň by měly být kombinací ekonomických a odborných kritérií.“

2 Jsou dokumenty tvořící vlastnickou politiku zveřejněny na webu města nebo městské firmy?

Doporučení:

Vzhledem k tomu, že jde o firmy 100% vlastněné státem, a tedy lze říct, že všichni občané jsou „akcionáři“ státních firem, pak neexistuje rozumný důvod, proč alespoň v základních parametrech účel a cíle státních firem nezveřejňovat na webových stránkách firmy. Ostatně obchodní společnosti kotované na burze musí být ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu právě takto transparentní vůči svým akcionářům. Podobně transparentní by měly být i státní firmy vůči občanům.

3 Poskytlo město či městská firma konkrétní výkonnostní kritéria (KPI - key performance indicators) stanovená pro PŘEDSTAVENSTVO ČI VRCHOLOVÝ MANAGEMENT městské firmy pro rok 2026 a 2027? (Jedná se o ukazatele pro konkrétní rok, kterých má vrcholový management jako celek nebo jednotliví členové dosáhnout a zpravidla na jejich splnění závisí vyplacení variabilní složky odměny. Může se jednat o ukazatele jak měřitelné (finanční výkonnost, počet klientů atd.), tak úkolové (např. zpracování hodnocení spokojenosti občanů se službami, zpracování plánu přechodu na zelenější provoz atd.)) - POZOR NA TO, ŽE NĚKDE JE PŘEDSTAVENSTVO SLOŽENÉ FAKT Z LIDÍ, KTEŘÍ JSOU ŘEDITELÉ V PODNIKU, A NĚKDE JSOU ŘEDITELÉ ODDĚLENÍ A PŘEDSTAVENSTVO V ZÁSADĚ JEN TAK JAKO DOZÍRÁ NAD NIMI JAKO DRUHÁ BLIŽŠÍ DOZORČKA. TO SE PAK V TÉHLE OTÁZCE HŮŘ FORMULUJE, NA KOHO SE VLASTNĚ PTÁME.

Doporučení:

Známé heslo říká, že „Kdo neměří, ten neřídí“. Jak jinak než stanovením konkrétních ročních cílů lze hodnotit výkon managementu státní firmy? Obzvláště v situaci, kdy u státních firem nebývá zisk zdaleka jediným ukazatelem výkonnosti managementu, protože státní firmy naplňují i různé strategické zájmy státu. Vlastník (stát) musí managementům státních firem dávat konkrétní, měřitelné a ambiciózní cíle, aby byl veřejný majetek spravován maximálně efektivně.

4 Jsou na webu města, městské firmy nebo ve výroční zprávě městské firmy zveřejnována výkonnostní kritéria (KPI - key performance indicators) pro konkrétní rok, ať už zpětně po uplynutí období, nebo pro větší transparentnost před začátkem daného období? ŽE BY NÁM STAČILO ABY SE K NIM VEŘEJNOST NĚKDY DOSTALA, NEMUSELO BY TO BÝT PŘEDEM, KLIDNĚ ZPĚTNĚ. A DALO BY SE HODNOCENÍ ROZDĚLIT NA PŘEDEM, ZPĚTNĚ, ČÁSTEČNĚ, NE.

Doporučení:

Není důvod, aby KPI managementu nebyly zveřejňovány. Veřejnost má právo vědět, jaké jsou cíle managementu a jak cíle plní.

5 Vyhodnocuje městská firma na webu nebo ve výroční zprávě míru naplnění výkonnostních kritérií (KPIs) pro vrcholový management za předcházející rok? TOHLE JE VEŘEJNÉ VYHODNOCENÍ, ALE ASI BY STÁLO ZATO I 106KOVAT NEVĚŘEJNÉ - NĚJAKÝ DOKUMENT, KDE MĚSTO POSOUDILO, JAK SE MANAŽERŮM DAŘILO KPI PRO PŘEDCHÁZEJÍCÍ ROK NAPLŇOVAT.

Doporučení:

V případě, že management selhává, má veřejnost působit na politickou reprezentaci, aby neblahý stav napravila. Opačně i pro management státních firem, který naplňuje stanovená KPI, je zveřejnění dosažených hodnot obranou před případným politickým tlakem nebo odvoláním ze zástupných důvodů.

Nakládání s majetkem až 0 bodů

1 Má státní firma na webu zveřejněný odkaz na profil zadavatele?

Doporučení:

Profil zadavatele je zásadním informačním zdrojem o veřejných zakázkách státních firem. Měl by tak být k nalezení snadno i na webu samotné státní firmy, aniž by veřejnost nebo potenciální dodavatelé museli zkoumat, který z profilů státní firma aktuálně používá.

2 Má státní firma na profilu zadavatele nebo na svém webu zveřejněny informace o procesech upravujících zadávání zakázek i mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek (typicky zakázky malého rozsahu)?

Doporučení:

Zveřejnění alespoň rámcových pravidel pro zadávání veřejných zakázek mimo režim zákona je důležité jak pro dodavatele, kteří tak mají stejný (nediskriminační) přístup k informacím o pravidlech zadavatele, tak i pro veřejnost, která si může ověřit, že interní předpisy státní firmy pro zadávání veřejných zakázek jsou v souladu s principy odpovědného corporate governance. Konkrétně jde o to, zda např. generální ředitel nemá příliš volné ruce pro zadávání veřejných zakázek mimo režim zákona. Teoreticky by totiž generální ředitel mohl bez jakýchkoli bližších pravidel a omezení schvalovat zakázky až do zákonných limitů, což je u zakázek na stavební práce u zadavatelů tzv. sektorových podlimitních veřejných zakázek až cca 150 mil. Kč bez DPH.

3 Dostávají neúspěšní uchazeči o veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) nebo o podlimitní sektorovou zakázku spolu s informací o jejich neúspěchu v zakázce i návod, jak upozornit zadavatele na nestandardní/podezřelé jednání? (Viz kapitola „Výhrady k poptávkovému řízení“ v metodice Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro VZMR.)

Doporučení:

Metodika MMR, dostupná zde, doporučuje mimo jiné i vstřícnější vztah k uchazečům o veřejné zakázky, kteří se dozvěděli, že jejich nabídka nebyla vybrána. V Metodice popsaný institut „Výhrad k poptávkovému řízení“ cílí na situace, ve kterých je nevybraný uchazeč o veřejnou zakázku nejpodezíravější k veřejnému zadavateli, ale nemá žádné legální možnosti, jak se proti rozhodnutí zadavatele bránit.

Institut výhrad je kvazi-opravným prostředkem, protože veřejnému zadavateli nebrání v uzavření smlouvy. Veřejný zadavatel se pouze zavazuje k tomu, že neúspěšnému uchazeči dá zpětnou vazbu na jím vznesené podezření, které z jakéhokoli důvodu u zakázky nabyl. Pro zvýšení důvěryhodnosti smysluplnosti výhrad se zároveň zadavatel neúspěšnému uchazeči zavazuje k tomu, že odpověď na výhradu schválí osoba nadřízená tomu, kdo zakázku na straně zadavatele administroval. Více o institutu výhrad např. zde.

Institut výhrad se do Metodiky MMR dostal z inspirace od MŠMT (viz Společný řídící akt 6/2025, bod 7.3.9 – opravné prostředky, který obsahuje pravidla pro VZ ministerstva i jemu podřízených organizací již několik let).

Velmi se této praxi blíží i Letiště Praha, a.s.,

4 Eviduje státní firma na profilu zadavatele dokumenty o veřejných zakázkách déle než 4 roky od jejich uveřejnění?

Doporučení:

Dle prováděcí vyhlášky k zákonu o zadávání veřejných zakázek č. 345/2023 Sb. o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele je nutné na profilu zadavatele uchovat zveřejněné dokumenty pouze po dobu 2 let od jejich zveřejnění.

V praxi však jde o velmi krátkou lhůtu. Zadavatelům, kteří si nechají nastavit uveřejnění dokumentů od svého poskytovatele profilu pouze po nejkratší možnou dobu dvou let, se stává, že dokumenty z profilu pro veřejnost „zmizí“ ještě v průběhu plnění veřejné zakázky. Pokud si tak veřejnost, která dostane pochybnosti o kvalitě či rychlosti plnění stavební zakázky v jejích okolí, chce ověřit, na základě čeho byl vybrán dodavatel, často již tuto možnost nemá.

Proto apelujeme na ponechání dokumentů na profilu zadavatele alespoň po dobu 4 let. (Jde o zásadní dokumenty jako zadávací dokumentace, reakce na dotazy uchazečů, písemná zpráva zadavatele apod.)

5 Zveřejňuje státní firma na svém webu nabídky na prodej a pronájem majetku?

Doporučení:

I nakládání s nepotřebným majetkem by mělo být v souladu s principy 3E. Pokud nejde o drobný majetek, měla by státní firma hledat nejvhodnější možnost zpeněžení takového majetku ideálně co nejtransparentnějším způsobem.

Z našeho pohledu jde o agendu, která by měla být uvedena přímo na webu státní firmy, kde by se uchazeči o nepotřebný majetek mohli dovědět o podmínkách prodeje majetku za rovných podmínek. Obdobné by mělo platit i u pronájmů majetku státní firmy.

6 Poskytla státní firma pravidla pro prodej a pronájem majetku?

Doporučení:

Viz doporučení k otázce č. 5. Ovšem aby měli zájemci o nepotřebný majetek vůli se o majetek hlásit a podat nejlepší nabídku, musí nabýt důvěru, že jejich snaha má smysl. Bez dopředu daných pravidel, jak se v případě prodeje majetku postupuje, tuto důvěru zájemci nabýt nemohou.

7 Poskytla státní firma pravidla pro poskytování dotací, darů nebo sponzoringu (někdy označované jako pravidla pro CSR) nad rámec pravidel obsažených v usnesení vlády č. 334 z roku 1999? Případně poskytla státní firma informaci o tom, že žádné dotace, dary ani sponzoring neposkytuje?

Doporučení:

Už v roce 1999 schválila Vláda ČR usnesení, kterým nastavila základní rámec pro poskytování dotací, darů a sponzoringu pro státem vlastněné firmy. Usnesení však nechává pro státní firmy široký prostor, ve kterém se mohou pohybovat.

Předně, státní firmy jakoukoli podporu formou darů, dotací nebo sponzoringu poskytovat nemusí. A je legitimní tvrdit, že takové rozhodnutí je nejlepší možné. Proto jsme i fakt, že státní firma žádné podobné prostředky nevydává, oceňovali 3 body.

Pokud však státní firma nějakou pravidelnou formu podpory poskytuje, měla by na to mít nastavena transparentní pravidla, která budou rozumně doplňovat účel a strategické cíle státní firmy, případně budou logicky v souladu se ESG strategií státní firmy. Jinými slovy dává logický smysl, že např. Letiště Praha bude podporovat různé formy letectví a okolní obce, které provoz letiště ovlivňuje. Pokud však v minulosti např. České dráhy podporovaly Daviscupový tenisový tým, opravdu nebylo zřejmé, jakým způsobem tenis souvisí s vlakovou dopravou.

Pokušení státní firmy podporovat různé subjekty či akce, které má spíše politické důvody pro náklonost konkrétních politiků či členů kontrolních orgánů, může být značné. Proto by pravidla pro dary, dotace a sponzoring měla být zveřejněna, aby obstála před případnými otázkám veřejnosti.

8 Zveřejňuje státní firma na svém webu výzvy k podání žádosti o finanční nebo nefinanční podporu?

Doporučení:

Viz doporučení k otázkám č. 6 a 7. Pokud jde o výzvy k podání žádosti, vnímáme tuto praxi jako best practice pro zájemce o podporu. V případě, že jako potenciální žadatel o podporu od konkrétní státní firmy na webu nevidím, zda, kdy a jak je možné o podporu žádat, nebudí to v žadateli důvěru v to, že jsou si „všichni žadatelé rovni“.

Zveřejnění výzev s bližšími podmínkami podpory, termíny, formátem žádosti apod., může zároveň přinést i administrativní úspory na straně státní firmy spojené s komunikací s případnými žadateli.

9 Zveřejňuje státní firma na svém webu informace o subjektech, které byly za poslední 3 roky podpořeny formou dotace, daru nebo sponzoringu, a to včetně výše či hodnoty poskytnutých prostředků?

Doporučení:

Viz doporučení č. 6 až 8. K tomu lze dále doplnit, že pokud bude veřejnosti transparentně sděleno, koho státní firma podpořila v minulosti, může to 1. vést k důvěře u veřejnosti, 2. vést k důvěře u potenciálních zájemců, kteří na první pohled vidí, zda tematicky zapadají mezi potenciální žadatele a jaká výše podpory je představitelná, 3. omezit politické tlaky na vedení státní firmy, aby byly podpořeny konkrétní projekty nebo subjekty.

Tohle už umí v/ve:
Letišti Praha a.s.

Letiště Praha zveřejňuje v přehledných tabulkách za poslední 3 roky grantového programu, kteří žadatelé byli podpořeni, jakou částkou a na jaký projekt.

10 Poskytla státní firma údaje o sportovních, kulturních či vzdělávacích akcích, které podpořila v roce 2024, případně informaci, že žádné nepodpořila?

Doporučení:

Viz doporučení č. 6 až 9. Avšak vedle darů, dotací a sponzoringu konkrétním subjektům je v této oblasti možné podporovat i konkrétní sportovní, kulturní a vzdělávací akce, a to i nefinanční formou. I takové podpory by z důvodů zmíněných v předchozích doporučeních měly být zveřejněny.

Přístupnost informací až 0 bodů

1 Je výroční zpráva dohledatelná na tři kliknutí z hlavní webové stránky městské firmy?

Doporučení:

Výroční zprávy by měly podávat komplexní obrázek o činnosti společnosti. Není sice zákonnou povinností, aby byly zveřejněny přímo na webu městských firem, považujeme to však za standard, který by měly dodržovat všechny městské firmy. Stejně tak, aby byly zveřejněny alespoň tři poslední výroční zprávy, ideálně na jednom URL, a byly velmi snadno dohledatelné.

2 Dá se ve výroční zprávě vyhledávat a kopírovat?

Doporučení:

Výroční zpráva by měla být ve strojově čitelném formátu. Samy organizace při plnění informační povinnosti často odkazují na své výroční zprávy, je tedy nutné zajistit, že informace jsou snadno dohledatelné pomocí klíčových slov a vyhledávání.

Častým nešvarem bývá zveřejňování částí výročních zpráv formou strojově nečitelných obrázků. Typicky jde o závěry auditora, případně tabulkové přílohy jako výsledovky nebo rozvahy. Vzhledem k tomu, že tyto podklady musí mít i svou elektronickou strojově čitelnou podobu, nevidíme k tomuto způsobu zveřejňování jediný důvod.

3 Zveřejňuje firma na svém webu základní dokumenty o svém fungování, jako jsou stanovy/společenská smlouva?

Doporučení:

Stanovy u akciových společností a zakladatelská listina se statutem u státních podniků poskytují veřejnosti naprosto základní přehled o účelu založení a předmětu podnikání státní firmy či právech státu jako jediného akcionáře. Podobně zde aktivní občan nalezne pravidla pro nakládání s majetkem firmy, postavení orgánů státní firmy a rozdělení kompetencí mezi nimi, jejich funkčních obdobích atd. Jedná se tedy o naprosto základní dokumenty ve smyslu toho, jakým způsobem je státní firma spravována, a ačkoliv všechny tyto dokumenty mají být dostupné ve Sbírce listin, pro státní firmy považujeme za běžný standard, aby byly k dispozici i na jejich webových stránkách v rámci základních informací o podniku.

Odkazy k nalezení zmíněných dokumentů ve Sbírce listin jsme hodnotili kladně pouze v případě, že vedly přímo na stránku, ze které bylo možné dokument vyhledat. V případě, že odkaz vedl pouze na Sbírku listin dané společnosti, jsme hodnotili negativně, neboť funkce vyhledávání není silnou stránkou Sbírky listin, a to zejména z důvodu, že neexistují standardizovaná typová označení vkládaných dokumentů.

4 Specifikuje firma na webu svou organizační strukturu?

Doporučení:

K nezveřejnění organizační struktury nevidíme jediný důvod. Informace o organizační struktuře podniku představuje nutnou podmínku k tomu, aby se veřejnost dozvěděla, jak a kdo v rámci městské firmy rozhoduje a jak jsou nastavené odpovědnosti za dílčí cíle. Je také důležitá pro to, aby veřejnost mohla účinně řešit případné problémy při plnění veřejných služeb, které městská firma činí. Opačný přístup pak vede k tomu, že městská firma je pro veřejnost pomyslná „černá skřínka“, a pro případný kontakt s veřejností/dodavateli/uživateli existuje pouze obecný kontaktní e-mail, případně se veřejnost domáhá kontaktu na samotného ředitele.

5 Jsou na webu firmy zveřejněny zápisy z dozorčích rad společnosti alespoň formou přijatých usnesení minimálně od začátku roku 2024?

Doporučení:

Členové dozorčí rady, případně správní rady, jsou fakticky prostředníky mezi veřejností a městskou firmou. Vykonávají kontrolní funkci a mají hlídat naplňování účelu státní firmy, kontrolují výkon managementu a přeneseně tak zároveň hlídají naplňování veřejného zájmu.

Je v zájmu veřejné kontroly, aby byly zápisy z jednání dostupné a bylo možné dohledat například jak se projednává strategie na další období nebo jak se řeší případné aktuální problémy (typicky blackout, povodně apod.).

6 Zveřejňuje firma na webu odpovědi poskytnuté na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím?

Doporučení:

Tato otázka směřuje na plnění zákonné povinnosti podle § 5 zákona o přístupu k informacím, který požaduje, aby organizace do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tohle už umí v/ve:
Lesích České republiky, s.p.

7 Poskytla firma informace v rámci hodnocení Transparentního Česka v plném rozsahu a v zákonné lhůtě?

Doporučení:

Poskytovat informace v souladu se zákonem by mělo být dodržováno zcela, bez snahy proces získání informace komplikovat. Například tím, že je poskytnuta až po podání stížnosti.

8 Které z následujících parametrů splňuje web firmy z hlediska úrovně a kvality uživatelské přístupnosti?

Doporučení:

Státní podniky zajišťují veřejné služby, a proto by měly weby splňovat i vysoké parametry pro uživatelskou přístupnost.

9 Zveřejňuje firma na svém webu alespoň jednou za půl roku informace o svých výnosech, nákladech, úvěrech, hospodářském výsledku a majetku?

Doporučení:

Městské firmy by měly sledovat nejlepší praxi i co do transparentnosti reportingu o své činnosti. Informovat veřejnost pouze jednou ročně formou výroční zprávy není dostatečné. Navíc výroční zprávy bývají zpravidla zveřejňovány až v letních měsících následujícího roku.

10 Má firma auditovanou výroční zprávu (včetně účetní závěrky) jedním auditorem nejdéle pět po sobě jdoucích let?

Doporučení:

Naše doporučení k pětileté rotaci auditorů u městských firem odpovídá principům mezinárodní dobré praxe. Vychází z doporučení OECD pro veřejně vlastněné podniky a z mezinárodních standardů nezávislosti auditorů, které zdůrazňují význam pravidelné obměny auditorů. Požadavek na pětiletou rotaci jde nad rámec obecných zákonných povinností a jeho cílem je posílit nezávislost auditu, transparentnost a důvěryhodnost hospodaření městských firem.